Analýza The Best Amendment

http://www.molleindustria.org/the-best-amendment/

Tato jednoduchá Indie hra od autora Paolo Pedercina se na první pohled nijak zvlášť neodlišuje od jednoduchých internetových miniher.  Pro pochopení co je to za hru je potřeba dodat 2 důležité informace.

První informace se vyskytuje hned pod hrou samotnou: An unofficial NRA game about gun control, tactical shooting, and 4th dimensional thinking. Be the good guy with a gun! Stop the bad guys with guns! But will that make you a bad guy in the eyes of somebody else?

Druhá informace je doba, kdy byla hra vytvořena, a to asi týden po střelbě ve škole (v USA). Následné debatě o zákazu zbraní, která se vždycky začne řešit, a oblíbenému argumentu NRA (National Rifle Association): “The only thing that stops a bad guy with a gun is a good guy with a gun.”

A o čem teda tato hra je? Ovládáte hlavního hrdinu, který má za úkol za určený čas sesbírat všechny hvězdičky nebo je případně dostat ze zabitých nepřátel („bad guys“). Každé kolo přibude jeden nepřítel. Ovládání je jednoduché a pro 2D střílečky typické (ač si hra trochu hraje s určitou verzí pseudo 3D zobrazení).

Mezi úrovněmi se občas zobrazí slavné citáty a výroky o zbraních.

Co se nám hra snaží říct a jak? Na první pohled se hra postaví na stranu práva na osobní držení zbraní. Popis „neoficiální hra NRA“ a citáty typu: „The only thing that stops a bad guy with...“  Tenhle názor však pozornému oku vydrží jen první vteřiny hraní.

První čeho je dobré si všimnout, je hudba v pozadí. Hudba je jak vystřižena s westernových filmů s jejich známými přestřelkami. To se velmi zajímavě shoduje s argumenty, že kdyby se povolili zbraně všem, vypadalo by to tu jak na divokém západě (což je sice argument možný, ale když jediná představa o tom jak se žilo na divokém západě je s westernových filmů, tak argument značně zavádějící).

Druhá věc, které jsem si velmi rychle všiml, je postava hlavního hrdiny. Nevím, co tím autor zamýšlel, ale první co jsem si já s postavou spojil, byl typický bílý oděv, který nosívali členové Ku-klux-klanu. Což bylo ještě umocněnou postavou „černého“ nepřítele.

Pokud bychom se podívali na to, jak se tato hra hraje a jakých mechanik a zákonitostí využívá, dostáváme se podle mě na více neutrální prostor a z dosahu debaty, zda zakázat zbraně či ne.

Herní mechaniky jsou jednoduché, najdi a seber všechny hvězdy, které buď leží na zemi, nebo vypadávají s nepřátel. Nepřátelé jsou zde řešení velmi originálně, každý nepřítel se chová stejně, jak se chová hráč v minulém kole.  To je pro, který si to uvědomí zásadní výhoda ve hře, neboť může plánovat své pohyby dopředu.

Z hlediska „ideologie“ je zde pro toto chování také důvod, kterým je argument zastánců zákazu zbraní, že obyčejný člověk nedokáže rozhodnout, když uvidí konflikt se zbraní, jestli jen ozbrojený je útočník nebo oběť, a mohl by tak zastřelit nevinného.

Když si hráč všechny tyto informace dá dohromady, zjistí, že autor hry se snaží „simulovat“ situaci, kdy existuje nějaký konflikt se zbraní a další a další lidi se vrhají na „domnělého útočníka“ a zneškodňují ho vlastní zbraní, aby následně byli sami zneškodněni dalším občanem. Z hraní hry by měl hráč postupně dostávat pocit, že to co dělá je špatné (hra se mu to postupně snaží říct). Což se určitě může dařit. Vrcholným cílem hry, je přesvědčit, že tato situace je špatná a takhle se řešit nemá.

Z hlediska přesvědčovacích argumentů, které hra používá je potřeba říct, že stejně jako argumenty protistrany (zastánci držení zbraní) i tato má své chyby a nelogičnosti. Jediný argument/situace se kterým hra pracuje správně je snaha naučit hráče nestřílet „bezhlavě“. Což je určitě argument, se kterým souhlasí obě strany.

Hra má příjemné a jednoduché ovládání. Ke správné „simulaci“ chybí ve hře možnost nedělat nic, či vyřešit situaci pouze vytažením zbraně/varovným výstřelem (což prý ve většině případů stačí k odvrácení konfliktu, jak argumentují příznivci nošení zbraní).

Pro někoho, kdo se tomuto tématu alespoň trochu věnuje, a nenechá se zmást tím, na které „straně“ je hra, není tato hra ničím zajímavým a důležitým. Ovšem věřím, že spoustě lidem to mohlo pomoci změnit názor na tuto problematiku, což byl asi i hlavní účel hry, který se povedl splnit.