Dys4ia

Hra Dys4ia z roku 2012 vypraví autobiografický příběh Anny Anthopy a prostřednictvím miniher přibližuje hráči asi půlroční období, kdy autorka procházela hormonální terapii. Dělá to, aby se její vnitřní vnímání sebe sama, její gender se začal shodovat s jejím biologickým pohlavím. Hra je rozdělená do čtyř části, které by se do češtiny daly přeložit jako: „genderové kecy“, „medicínské kecy“, „hormonální kecy“ a „zlepšuje se to?“.

V každé části hry se hráč setkává s určitými obtížemi. Je to hra s vloženým příběhem, nicméně některé minihry jsou nastavené tak, že je hráč nemůže vlastně vyhrát ani úspěšně ukončit. Např. úplně na začátku hráč dostává figurku, která nemůže vejít do mezery ve zdi. Hráč nemůže to nijak ovlivnit, například moci figurku otočit. Účel této minihry tak není hráče pobavit, ale spíše sdělit mu autorčin zážitek: její tělo a mysl mají takový tvar, že se velmi obtížně dostává do mezery, kterou ji nechává společnost.

Kromě toho cíle některých miniher není vysvětlen dopředu. V některých z nich se hráč má snažit o to, aby veřejnémi mínění či komentářům přítelkyně unikl, protože sebevědomí a emoční stav autorky není dostatečně silný a stabilní. Na konci hry hráč může naopak s veřejným míněním konfrontovat. Nebo hráč neví, jak má vypadat nebo co má splňovat dobrá klinika, a tak ji hledá než by věděl, co vlastně hledá. Dle mého názoru to může symbolizovat to, že autorka sama dopředu nevěděla „pravidla hry“, když do ni vstupovala. Mohla si o tom něco přečíst či poradit se s lékařem, ale individuální reakci její těla a psychiky musela objevovat již v průběhu hormonální terapie.

Nejasné pravidla hry stejně jako poměrně křiklavé barvy a jednoduchá pixelová grafická úprava mají hráči navodit pocit nepohodlí. Pomoci těchto prostředku se hráč dostává se do úplně jiného úrovně empatie, vciťuje se do příběh mnohem líp než by to bylo v případě článku na stejné téma. Použité herní mechaniky totiž dovolují autorce vytvořit příběh frustrace. V rozhovoru pro Penny Arcade Report autorka uvádí, že vybrala hru jako svůj vyjadřovací prostředek také proto, že čtenář nemůže při čtení knihy selhat. Hra Dys4ia je jednou z těch, kde jiná možnost než selhání vlastně není.

Dle mého názoru hra Dys4ia autorky Anna Anthropy by mohla plnit tři účely:

1. psychologické vyrovnání autorky se svou frustrací,
2. hra může také podpořit lidí, kteří momentálně prožívají podobnou životní situaci,
3. kromě toho může sloužit jako edukační zdroj, svým způsobem sloužící k odbourávaní předsudku skrze dozvídání se o průběhu hormonální z první ruky a zvýšené úrovní empatie k příběhu Anny Anthropy.

Hra simuluje věci, které hormonální léčbu doprovází cestou zjednodušení. Například o tom, že léky na krevní tlak hratelnou postavu připravují o energii se dozvíme tak, že postavička začne snižovat rychlost pohybu, ze začátku sotva patrně, pak již zcela zjevně. Tuto činnost doprovází také autorčin komentář, který je přítomný I v ostatních minihrách a má za cíl pomoci hráči děj interpretovat.

V prvních třech částech hry Dys4ia můžeme sledovat příběh frustrace: pojišťovny hormonální terapii skoro nehradí, veřejné mínění o této problematice je negativní, příběh doprovází mnoho nejistot. Na konci ale začínáme mít naději, že věci se časem zlepší. Hratelné postavě se daří získat podporu okolí, její sebevědomí se zlepšuje, reagovat na veřejné mínění již není tak těžké, hratelná postava cití, že je ve společnosti vnímání již jinak, přichází také větší spokojenost s vlastním tělem a přesvědčení, že je to ta správná cesta k velkým změnám.

Cílem této hry není nasbírat určitý počet bodů, jednotlivé minihry se také neopakují dokola do té doby než hráč pochopí pravidla a hru „správně“ dohraje. Příběh se posune dál. Toto je jeden z důvodu, proč kolem hry Dys4ia se již od okamžiku její vzniku točí diskuze jestli je to vůbec hra. Možná je to jenom interaktivní deník Anny Anthopy. Nicméně to nepopírá, že tato hra pomoci poměrně jednoduchých mechanik nutí čtenáře přemýšlet, vcítit se do příběhu. V tomto ohledu toto dílo na pomezí herního průmyslu a umění nepochybně plní.

http://penny-arcade.com/report/article/dys4ia-tackles-gender-politics-sense-of-self-and-personal-growth-on-newg

Olena Tyltina

364001