Analýza The Republia Times

Je po válce, rebélie byla (zdánlivě) poražena a pořádek se vrací zpět do ulic. Jediným problémem je stále ještě nedůvěřivé obyvatelstvo. A v tom nastupujete vy jako nový šéfredaktor totalitaritních novin The Republia Times.

Autokratická vláda, vlastnící dané noviny, vás pověřila, aby jste pomocí určité propagandy získali obyvatele zpět na jejich, respektive svou, stranu.

Vaší pracovní náplní je sestavování novin a hlavních článků, vše v pevném denním  časovém rámci, které budou každý den noviny obsahovat. Už od prvního pracovního dne vás majitelé The Republia Times nabádají, aby jste vybírali jen pozitivní články, které ukazují republiku a její vládu v tom nejlepším světle a i pomocí článků o počasí a “celebritách” rozptylovali čtenáře. Pokud se vám toto bude dařit a každý den zvýšíte počet čtenářů novin a oddanost / loajalitu (což jsou v podstatě  body / životy jako v každé jiné hře), vláda zajistí bezpečnost vaší ženě a dětem.

Když se vám daří po každém pracovním dni dbát na rady vedení, a tím zvyšovat počet čtenářů a loajalitu, vaše rodina je lépe a lépe zabezpečena a neztrácí žádná privilegia. Pokud ale vedení novin a vláda není s vaší prací spokojena, vás během tří dnů z práce vyhodí a převelí jinam a vaše rodina, jak postupně ztrácí privilegia, je nakonec “vyřazena”.

Pokud jste dobrým šéfredaktorem, vaše pracovní dny postupují dále, vedení je spokojeno a jste stále pod menším “drobnohledem”. Jak tato doba přijde, nastává zvrat. Někdy v tomto období se vám mezi nabízenými články k publikaci začnou objevovat zprávy od zdánlivě poražených Rebelů. Žádají vás o pomoc s osvobozením lidu, pomoc s ukončením tyranie vládou. Toho docílíte publikováním negativních článků o vládě (začnou vám klesat čtenáři a “body”) a Rebelové vám za to odměnou slíbí bezpečnost a osvobození vaší rodiny. Když Rebelům nevyhovíte a pokračujete ve vedením zadané propagandě, vaše práce skončí až s tím, že vedení novin se rozhodne pro přechod na moderní online “komunikaci”, tudíž vaše služby už nebudou potřebné.

Pokud Rebelům vyjdete vsříc a získáte lid na jejich stranu, tak obyvatele sice “osvobodíte”, ale vaše rodina stejně nebude bohužel zachráněna. Útěchou vám může být to, že  Rebelové vám nabídnou novou rodinu a novou pracovní pozici v novinách s názvem The Democria Times. (Zde přichází posun a “převrat”.) Váš úkol šéfredaktora ovšem zůstne i nadále stejný, změna nastane jen v názvu novin. A váš další kariérní postup v “nových” novinách je ukončen, až se nové vedení opět rozhodne, že je potřeba přejít na modernější tehnologie.

Lucas Pope, který danou hru s celkem primitivní ale efektní grafikou vytvořil a jejíž vzhled loga nápadně připomíná logo The Telegraph, poměrně dobře ukázal princip fungování novin v totalitarismu, kde vláda má všechny pravomoce a pomocí nátlaku a vydírání (zabezpečení rodiny) vás nutí dělat i to, co by jste si jinak sami nevybrali. A i po změně vedení a “režimu” novin stále máte tu stejnou náplň práce (i když s novou rodinou, díky které vás zase mohou držet “v šachu”), takže se stále pohybujete v tom jistém začarovaném kruhu nátlaku, vyhovění a propagandy. (Kterou nás chtěl Lucas Pope “naučit”? Chtěl nám pomocí přechodu od The Republia Times k The Democria Times ukázat, že i když se zdánlivě změní režim ve vládě, vše se i tak “točí” kolem toho stejného? Že vše se pravděpodobně může odehrávat jen v našich hlavách a psychice? Že tam se odehrává všechna politika?)

Tato hra, která ale potřebuje dělší čas na zahrání a probádání všech jejich zákoutí a souvislostí, je dle mého velmi dobrou ukázkou (dalo by se říci "simulací"?) toho, jak to ve vládě a kontrole státu fungovalo a někde dodnes ještě stále funguje. Nutí vás přemýšlet o tom, jestli budete dělat to, co se po vás chce nebo to, co vám říká srdce a svědomí.