The Best Amendment - Dobro proti nedávnému dobru

Pro svou analýzu jsem si vybral hru The Best Amendment (dále TBA nebo hra), a to hned z několika důvodů, které se v práci budu snažit postupně osvětlit.

Myšlenku TBA nastiňuje samotný text pod hrou: „(...) Be the good guy with a gun! Stop the bad guys with guns! But will that make you a bad guy in the eyes of somebody else? (...)“ Volně česky: „Staň se klaďasem se zbraní! Zastav záporáky se zbraněmi. Ale neudělá tě to v očích někoho jiného rovněž záporákem?“ Hra se tedy naprosto očividně, což už napovídá sám název, zamýšlí nad Druhým dodatkem Ústavy Spojených států amerických, tedy právem jedince vlastnit zbraň. A dělá to velmi zajímavým způsobem.

Po hráči se tedy chce, aby v oválné aréně za doprovodu country hudby (možná proto, že posluchači country jsou v očích američanů ti militantně založení, jak dokládá nejen nejeden díl seriálu South Park) nasbíral daný počet hvězd za pomoci své zbraně. Jedna hvězda je na začátku volně ložená, aby hra mohla vsunutým textem vysvětlit hráči cíl. V dalších úrovních pak je nutné, aby hráč některé hvězdy získal zastřelením „záporáků“. Postavička hráče je zbarvená bíle, nepřátelé jsou černé barvy. Vše je doprovázeno citáty zamýšlejícími se nad pojmy „dobro“ a „zlo“, nejen v souvislosti s držením a používáním zbraní. Arzenál se mění kolo od kola, sám jsem měl k dispozici pistoli, brokovnici, útočnou pušku, raketomet, granátomet – netuším, zda jde o kompletní výčet. Nepřátelé občas také vystřelí, zásah ubere hráči život.

Po vyčerpání tří přidělených životů je hráči vysvětleno, co se vůbec děje: „You have been accidentally killed by your past self. You are not thinking fourth dimensionally!“, opět volně: „Zabilo tě tvé minulé já. Nepřemýšlíš ve čtyřech dimenzích!“ To nastiňuje mechaniku celé hry. TBA zaznamenává pohyb hráče v aréně a ve všech dalších kolech jednoho průchodu jej kopíruje. Hvězdy nutné k postupu do další úrovně tedy hráč bere sám sobě. Podle mne to dokonale vystihuje myšlenku nastíněnou v úvodu práce – v každém kole je hráč vtělen do nového „klaďase“ s vlastním pohledem na věc, s tím neochvějně správným a opodstatněným názorem, a jeho úkolem je potírat krutovládu „záporáků“, kteří kolem sebe šíří zlo a zmar. Přitom hráč ovládá celou hrací plochu, a to včetně výše zmíněné čtvrté dimenze. Mně samotnému toto zjištění, jakkoli mě nadchlo, zkazilo skóre na několik dalších průchodů – pokoušel jsem se přijít na způsob, jak se co nejjednodušeji dostat co nejdále. Když jsem se od tohoto oprostil a pouze se snažil střílet co nejméně, dosahoval jsem mnohem lepších výsledků. Samotná hra je pak dle mého názoru nekonečná, alespoň já sám jsem ani četnými průchody na konec nenarazil, což podle mne její základní myšlenku jen podpírá.

Po stránce grafické zaujme hra svou jednoduchostí a - hlavně v pozdějších úrovních, kdy po aréně pobíhá nemálo hráčových minulých já – přehledností. Hráč ovládá bílý kužel s černýma očima, při bližším pohledu by se dalo dokonce mluvit o roztomilém výrazu. Naopak nepřátelé jsou ztvárněni kuželem černé barvy, přesně podle základní definice dobra a zla, jejich oči mají bílou barvu a jejich výraz (očí, jiným výrazivem postavy nedisponují) je někde mezi naštvaným a fanatickým. Hra není nikterak krvavá, v tomto ji předčí i podobní Bulánci, zde po mrtvých nepřátelích zůstane pouze červený stříkanec, jejich těla mizí. Také projektily jsou jeden od druhého rozeznatelné, exploze mají přesně vyhrazený okruh dosahu.

S českými Bulánky by se dala hra srovnat i co se týče ovládání a hratelnosti, ovšem TBA přidává ovládání pomocí myši, tedy není orientovaná pouze do čtyř směrů. Arzenál je také podobný, s rozdílem přidaného granátometu a přesné střelby automatické útočné pušky. Dynamičnost celé hry také není české arénové střílečce nepodobná. Tam však podobnosti končí, hlavní mechanika hry – zabíjení sama sebe – přidává úplně nový rozměr, hlavně co se zamyšlení nad problémem týče. Testuje přemýšlení na několik úrovní dopředu, stejně jako krátkodobou paměť v rámci všech zatím absolvovaných kol.

Abych shrnul své pocity ze hry: Spíše než hra jde o hříčku, která nezabaví na nějak dlouho, zato nastiňuje velice zajímavé téma, které se sice týká hlavně Spojených států amerických, na které je hra cílena, nicméně zamyslet se nad ním je dle mého názoru dobré pro každého z nás. Graficky je hra poutavá, po stránce hratelnosti dynamická. Absenci narativu nahrazuje myšlenka hry a zamyslení se nad ní. Ke hře se pravděpodobně nevrátím, nicméně jsem rád, že jsem ji vyzkoušel.

Hra je k dispozici zdarma na http://www.molleindustria.org/the-best-amendment/

Obě citace byly přímo ze hry či ze stránek hry.