Italské studio Molleindustria se již několik let pokouší
svými malými volně stažitelnými flashovými hrami upozorňovat a komentovat různé
témata. Od konsumentarismu po lidskou sexualitu. Mezi jejich známé počiny
patří například McDonalds game, Phone Story či The Best Amendment a minulý rok
představili svůj nejnovější počin. Nahlédnutí do kapitalistického světa
managementu velkých firem, které staví stále lepší myší pasti a zapomínají na
to, že oni sami jsou ty myši, které se do nich chytají.
Gameplay:
Hra není vlastně ničím jiným než takzvaným worker placement
game. Nejprve hráč přesune první myš do pozice manažera a myš dostane
symbolicky masku kočky a nějaké krmení (kapitál) do začátku.
Herní prostor je rozdělen na 3 patra. Úplně dole jsou
nezaměstnané myši, na které dohlíží myš policista také s kočičí maskou a
obuškem. Ta může na hráčův pokyn přesunout myši, které by snad dělaly nepokoje
nebo nevykonávaly svou práci tak, jak by měly, do vězení. Nezaměstnané myši
může hráč přesouvat do vyšších dvou pater a tím je zaměstnat.
Uprostřed jsou takzvaní „blue-collars“. Myši u montážní
linky, které vyrábějí kostičky. Ty se následně smění za krmení. Cílem hry je pak
získat největší množství krmení a přitom udržet své zaměstnance relativně
spokojené.
Na nejvyšším patře sedí vedle myši manažera takzvaní „white-collars“,
kteří vyvíjejí jednu ze tří věcí. Inovují produkt, vyvíjejí stroje na automatizaci
výroby nebo počítače na automatizaci vývoje. Lepší produkt vydělává víc krmení,
ale na druhou stranu díky automatizaci se sní krmení méně.
Hráč tedy rozhoduje a kontroluje zaměření vývoje, příjmy
krmení pro blue a white-collars, o tom které myši jsou zaměstnány, které myši
jdou do vězení, pokud šíří nepokoje a také musí kontrolovat, jestli nějaké
nespokojená myš nebojkotuje výrobu nebo vývoj.
Konce:
Hra má 3 možné konce. Poměrně jasný je první možný konec. Bankrot.
Dosáhnout se ho dá vysokými platy a zaměstnáváním příliš mnoha myší namísto
investice do automatizace.
Druhým a asi nejčastějším způsobem jak hra končí je vzpoura.
Může k ní dojít několika způsoby. Nespokojení zaměstnanci mohou začít
bojkotovat výrobu sabotáží výrobků, které pak nejdou směnit za krmení nebo bržděním
vývoje. Když je nespokojených zaměstnanců příliš mnoho, dojde ke vzpouře. Nebo
také pokud příliš mnoho nezaměstnaných myší začne protestovat, tyčemi pak buší
do stropu spodního patra, dokud celý systém nezboří a myš manažer je vržena do
vězení, kam sama předtím zavírala vzpurné zaměstnané či nezaměstnané.
Třetí možný konec je rádoby vítězný. Pokud se tuba s krmením
naplní, nastává zasloužený odpočinek. Myš manažer vítězně s ohnutým hřbetem,
o berličce a množstvím krmení, které by nakrmilo stovky myší, odchází do důchodu.
Metafory:
Název „To Build a Better Mousetrap“ („Abychom vynalezli lepší
past na myši“) je upravený citát amerického spisovatele R.W.Emersona. Citát v nejznámější
podobě zní „If you build a better mousetrap, the world will beat a path to your
door“ („Pokud vynalezneš lepší past na myši, tak svět si k tobě najde
cestu.“) a vlastně podtrhuje hlavní myšlenku kapitalismu. Znamená, že pokud máte
lepší služby nebo produkty než konkurence, budete proto zákonitě úspěšnější než
oni. Takto funguje kapitalismus v ideálním světě, ale protože v ideálním
světě nežijeme, je myšlenka tohoto citátu mylná. Úspěch není závislý na kvalitě
myšlenky, ale na mnoha faktorech, s nimiž někdy ani nejsme schopni
počítat. Pokud by se hra odehrávala v dokonalém světě, měla by pouze 2
konce. Důchod nebo krach. Ale protože se jedná o alegorii našeho světa, přibývá
zde ještě faktor lidí, teda myší a jejich spokojenost.
Název dále odkazuje na to, že i když si myš manažer myslí,
že buduje něco velkého, vlastně staví past pro sebe samou. Ani jeden z konců
není svým způsobem pozitivní a myš se vždy do téhle velmi vyspělé pasti chytne,
i když si nasadí masku kočky.
Kočičí maska je také jeden ze zajímavých elementů hry. Je
zde jako symbol autority. Masku má na sobě, kromě myši manažera také ještě myš
policista. Kromě strachu z autorit tak maska znázorňuje, že tyto dvě myši
jsou na stejné lodi a společně jsou stavěny jako metafora korporací a vlády proti
široké veřejnosti.
Další metaforou je krmení. Autoři jím ukazují, že peníze
jsou něco, co je zbytečné hromadit, a měly by se využít. V době kdy
dosáhneme ve hře „výhry“ je myš manažer už stará a nikdy nebude mít čas všechno
to jídlo sníst.
Jako jedna z věcí, na které hra také upozorňuje je
automatizace. Automatizace se na první pohled možná nezdá jako tak veliký
problém, ale ve skutečnosti se jedná o jednu z největších hrozeb celosvětové
ekonomiky nadcházejícího desetiletí. Jedná se o levnější způsob jak vykonávat
práci, což je ve hře znázorněné tím, že robot nemusí dostávat příděly krmiva. Větší
automatizace má za příčinu větší nezaměstnanost a tak myši ve hře začnout bušit
tyčemi do stropu, dokud se vše nerozpadne, což symbolizuje rozpad ekonomiky.
Ten začíná vždy od nejspodnějších vrstev společnosti, a postupně se propracuje
do všech i těch nejvyšších.
Závěr:
Na rozdíl mnoha „uměleckých“ her a podobných experimentů se
studiu Molleindustria opakovaně daří přenést jasnou myšlenku na hráče nejen
pomocí vizuálních, či zvukových vjemů, ale daří se jim to především v místech,
kde hry vynikají. V interaktivitě. Používání mechanik jako metafor a
možnost „osobně“ prožít jaké je to být v kůži jiných. To Build a Better
Mousetrap je jedna z mála her tohoto ražení, které, díky čistotě svého sdělení a provedení, zaujmou i poučí.
Jan Szlauer
422245
No comments:
Post a Comment