Analýza hry: To Build A Better Mousetrap

Analýza hry: To Build A Better Mousetrap

Zadal: Mgr. Jaroslav Švelch

Vypracoval: Robin Roček

Logicko-manažerská hra To build a better mouse trap je zábavným počinem zlehka se dotýkajícím pracovně společenského prostředí reálného života zjednodušeně vměstnaného na plochu jedné obrazovky.  Herní mechanismus se na první pohled jeví jako snadno uchopitelný a jasný, nicméně ne všechny herní prvky jsou přímo intuitivní a přehledné a tak je vyžadováno pro hlubší pochopení režimů vícero opakování kola.

Již krátký přehled, který aktivujete příznačně tím, že vhodíte myš do díry, chápejme pasti, ze které se následně stane kočka, nám odhalí základní herní kameny: výzkum a vývoj; automatizaci výroby;  komputerizaci procesů a finálně vývoj nových produktů. Herní plocha je rozdělena  do tří vertikálních úrovní, přičemž spodní úroveň představuje „náborové centrum“, které ze levé strany obsahuje také korekci – místo na vychladnutí. O devět spotů na této úrovni se dělí kočka hlídač s myšmi participanty. V zásadě se nejedná o nic jiného než o zásobník, ze kterého vybíráte pracovníky a obsazujete je do žádaných pozic. Skvělým společenským prvkem je možnost náhodného výběru participanta a hráč tak není odkázán na mechanismus FIFO. To umožňuje odrážet osobnostní nálady jedinců, kdy například i ten později příchozí bude více nervózní z vyčkávání na obsazení pozice a začne si tuto frustraci vylévat na zařízení. To se ve hře odráží na destrukci všech úrovní (pater budovy), která následně zapříčiní pád a ukončení hry. Je tedy nutné věnovat se míře frustrace jednotlivých participantů a reagovat na varovné ukazatele buďto zaměstnáním jednotlivce nebo vsazením do korekce. Míru této frustrace lze sledovat na jakémsi barevném teploměru v těle myši, a také na grafické vyjádření emocí na jejich hlavami. Sympatická je postava kočky s obuškem, která dohlíží na pořádek v náborovém centru a umírňuje „zákazníky“ korekce.

Druhá úroveň je operativního rázu, kde myši jako operátoři výrobní linky kompletují výrobky.  Tato úroveň má osm spotů, které lze obsadit zaměstnanci, popřípadě výrobními stroji. Jedinci zde stejně jako o úroveň níže prožívají svůj duševní vývoj, který vyjadřují stejným způsobem, ale jak to již v životě chodí tak jejich motivací je navýšení platu, ke kterému když nedojde, odpovídají patřičným způsobem, a totiž stávkou. Operátoři jsou prakticky vyobrazeni se šroubovákem a kladívkem – na hru to vliv nemá, ale je to sympatické. Linka se celá nezastaví, ale pracovníci provádějí úkony pomalu a neustále lamentují. Tuto situaci lze vyřešit buďto navýšením platu, postupem na vyšší úroveň nebo vsazením do korekce.

Třetí úroveň je výpočetní centrum, které je představováno 6 spoty pro umístění zaměstnanců, jedním spotem, na kterém probíhá výzkum a vývoj a následně je připraven vyvinutý produkt k expedici a poslední místo je obsazeno „kočkou ředitelem“. Ta na vše dohlíží a její pozice navádí k představě, že ona je tou osobou, která rozhoduje o tom, co se bude v dané chvíli vyvíjet. Stejně tak na této nejvyšší úrovni se projevuje míra stresu myší zaměstnanců, kterou představuje stejný mechanismus obarvování těla jako v předchozích případech, a také grafické obláčky. Novinkou je ovšem sabotáž vývoje. Myši mohou kromě lamentování a stávky ve formě krátkých pracovních výpadků pak také sabotovat vývoj tím, že ze své výpočetní stanice zašlou bug, ve formě malé černé kuličky, která může připomínat i brouka – bug J do vývojového spotu a ponížit tak o určitou míru fázi vývoje jednotlivých technologií nebo produktů.

Důležitými herními aspekty jsou mechanismy mzdového vyrovnání a také postupu trhu. V prvním případě se bavíme o nádobě sýru ve tvaru válce, která představuje jmění společnosti. Vždy při vyexpedování produktu je totiž navýšen tento stav o adekvátní část a nádoba se tak má možnost naplňovat až dokud není zcela plná, což představuje nejvyšší možnou míru zisku a tudíž konec hry. Současně je ale z tohoto „finančního rezervoáru“ vyplácena mzda zaměstnancům ve formě sýrových kuliček. Tato odměna je vyplácena z přenosového potrubí vedoucí z rezervoáru trubkami na hlavami zaměstnanců na obou horních úrovních a mzda je jim tak distribuována rovnou do tlamičky. Výše zmíněné navyšování platu je tedy navýšení sýrových kuliček, které doputují k jednotlivým zaměstnancům. Nevýhodou je, že mzdu zvyšujete vždy celému patru a tedy všem zaměstnancům dané úrovně. Nelze tedy samostatně ocenit ty déle pracující a „oblíbené“ (například ten sympaťák třetí zleva). Platové nastavení se navíc dá pouze zvyšovat, nikoli snižovat – nemůžete tedy všechny vychodit a nabrat nově příchozí myši z východu, pardon z pravé strany obrazovky za půlku platu.

Velmi dobře, jednoduše a intuitivně je napodobeno chování trhu. S nástupem nově vyvinutého produktu poptávka po produktu stoupá a po následně zase začne klesat až nakonec trh přestane tento produkt kupovat. To se projeví tím, že z výrobní linky se přestane odebírat zboží a Vám se tak linka zastaví, dokud nevyvinete produkt nový. Samozřejmě v té době negenerujete sýrové zisky.

Z výše zmíněného je tedy zřejmé, že smyslem hry je vyvážené nastavení výrobních a vývojových sil spolu se správnou péčí o zaměstnance. V mém případě hra dopadla vždy stejně – neustáli troublemakeři na výrobní lince byli rychle nahrazeni výrobními stroji. Stejně tak sabotéry ve vývojové úrovni brzy nahradily komputační jednotky a průběžně docházelo k výzkumu nových produktů. Na jednu stranu jsem se cítil jako vítěz, který se zbavil věčných kverulantů a příživníků, přičemž vše nahradil moderní automatizovanou výrobou. Pravda ale je stejná jako ve skutečném světě – mě jako hlavní kočce práce zůstala, a totiž řídit továrnu. A spokojené myši, které nemusejí dále pracovat získávají zcela jistě své dávky z mých zisků. Proto zřejmě hra končí tak, že myši zvesela tančí a kočka končí v korekci.