Analýza hry: One Minute to Midnight

One Minute To Midnight [1] je freeware hra patřící do žánru RTS (Real-Time Strategy), kterou vytvořil angličan George Ing. Je postavena na herním enginu Unity [2], který je v dnešní době používán pro tvorbu her na mnoho platforem, včetně her ve webovém prohlížeči – ve kterém běží i One Minute to Midnight. Hra vyhrála soutěž Get Into Games Challenge v roce 2014 [3], kterou pořádá každoročně časopis Edge.

Hra se odehrává v roce 2029, kdy vás uvítá slovy, že svět je momentálně na pokraji zhroucení a nemají žádného vůdce, ke kterému by se mohli obrátit a že právě vy budete ten, kdo ten svět dokáže změnit. V průběhu přibližně 10 úrovní postupně obsazujete různá města se svým hnutím, při kterém se také odkrývají části příběhu o vývoje situace ve světě.

Název hry pravděpodobně odkazuje na tzv. Doomsday Clock. Tyto „hodiny zkázky“ vznikly v roce 1947 a ukazuje se na nich, jak moc je lidstvo daleko od zničení. Čím blíže jsou ručičky k půlnoci, tím je riziko nebezpečí větší. V době psaní analýzy byly hodinové ručičky zatím nejblíže k půlnoci v roce 1953, kdy Spojené státy americké a Sovětský svaz testovaly termonukleární zbraně. [4]

Hlavní herní mechanikou je postupné obsazení všech budov v konkrétním městě. V každém městě soupeří o přízeň několik hnutí. Tato hnutí jsou odlišeny různými barvami, přičemž vy máte vždy barvu růžovou. Hra začíná tím, že si vyberete budovu, kterou obsadíte jako první. V ten moment se do dalších budov po mapě rovnoměrně usadí ostatní hnutí. Každé hnutí začíná s 5 přívrženci.

Každá budova má na sobě číslo, které ukazuje, kolik je v ní momentálně aktivních zástupců daného hnutí. Toto číslo je ovlivňováno na základě přísunu lidí do budovy – pokud se do ní dostanou vaši lidé (ať již přirozeným příbytkem nebo je tam pošlete), číslo se zvýší. Pokud se do budovy dostanou přívrženci jiného hnutí, číslo se o jejich počet zmenší. V momentě, co počet „obyvatel“ budovy je roven 0, stále budova zůstává vám a nestává se neutrální, ale zabere ji libovolný další přívrženec, co do budovy vstoupí. V případě, že přijdete o všechny budovy a nemáte již žádné pohybující se postavy po mapě, hra končí.

Pohyb osob mezi budovami je symbolizován tzv. „mravenčími cestičkami“, kde vidíte tečkovaně cestu (v barvě hnutí, kterému patří momentálně se pohybující osoby). Počet osob je reprezentován přesně, nejedná se o náhodné uskupení několika se přesunujících osob. Co se týče ovládání, přesun osob je realizován kliknutím na budovu a tažení myší na budovu, kam se mají osoby přesunout.

Ve hře je několik typů budov a každá má svou vlastní mechaniku. Podobnou mechaniku obsazování budov „zdroji“ můžeme vidět v některých válečných strategiích (ať již RTS nebo tahových), jako je např. Advance Wars na konzole od firmy Nintendo [5].

- Obytná budova je základní typ budovy, se kterým se setkáte hned v prvních úrovních hry. Slouží pouze k hromadění obyvatel, žádnou další funkčnost nemají.
- Letiště je budova, která slouží k „dálkovému“ nabrání lidí do hnutí – letadlo krouží nad městem a shazuje informačním letáčky o tom, ať se k vám připojí. Toto může zkonvertovat lidé z budovy, která leží uprostřed „nepřátelského“ území a můžete tyto nově nabrané lidi k zabrání budov zevnitř.
- Vysílací stanice slouží k tomu, že může zkonvertovat lidi, kteří procházejí okolo.
- Stanice metra vám umožňuje rychleji hromadit stoupence – přibývají zde lidé poměrně rychle, a navíc jsou stanice umístěny uvnitř měst (normálně se příliv obyvatel děje pouze z okrajů), tudíž vám může pomoci v zabírání nepřátelského území ze dvou front.

Audiovizuální stránka působí prostě. Hra využívá axonometrickou projekci [6], která je typická pro strategické hry. Město je zobrazeno stroze, jsou vyznačeny pouze „vchody“ do města a voda (aby bylo jasné, kudy se lze pohybovat). Hru doprovází uklidňující klavírní hudba, která evokuje tragickou hudbu z ukázky na post-apokalyptický film.

Hra se dle mého názoru snaží ukázat, jak se lidé můžou nechat jednoduše zmanipulovat, pokud potřebují záchranu – nejen v tom, že není moc času na rozmýšlení při obsazování města, ale také že nezabere moc dlouho zabrat libovolný dům. Samozřejmě jako vůdce musíte jednat sofistikovaně a obsazovat a přemlouvat smysluplně – náhodné posílání lidí od budovy k budově vám výhru přinese nanejvýš v prvních úrovních hry.

To, že ve hře dochází k určitým bojům lze dle mého názoru vydedukovat z několika věcí, i když se nejedná o „okatou“ válečnou strategii. Ať už je to tříštění skel a výkřiky lidí při obsazování budov nebo snižující se číslo na budově při vniku lidí z jiného hnutí – toto zmenšení počtu ve mně evokuje to, že se tam lidé navzájem zabíjejí.

Pavel Kouřil, 396550

[1] ING, George. One Minute to Midnight. Doodlebug Games [online]. 2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://georgeing.co.uk/OneMinuteToMidnight/

[2] Unity Technologies. Unity – Game Engine. Unity – Game Engine [online]. 2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: www.unity3d.com

[3] Edge Staff. Stylish realtime strategy One Minute To Midnight is the winner of this year‘s Get Into Games Challenge. Edge Online [online]. 2014 [cit. 2014-11-13].
Dostupné z: http://www.edge-online.com/news/stylish-realtime-strategy-one-minute-to-midnight-is-the-winner-of-this-years-get-into-games-challenge/

[4] Bulletin of the Atomic Scientists. Timeline. Bulletin of the Atomic Scientists [online].
2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://thebulletin.org/timeline

[5] Wikipedia contributors. Wars (series). Wikipedia, The Free Encyclopedia [online].
2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wars_(series)&oldid=631768251

[6] Wikipedia contributors. Axonometric projection. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Axonometric_projection&oldid=632578735