To Build A Better Mousetrap - analýza

Jak je na stránkách hry uvedeno, jedná se o „poloabstraktní“ managementovou hru, která zjednodušeně ukazuje fungování firmy. Hra byla vytvořena italskými vývojáři pro webovou stránku Molleindustria. Tvrdí, že vyrábí léky na idiotství mainstreamové zábavy ve formě krátkých on-line her.  Jejich produkty sahají od satirických obchodních simulací (McDonald’s Video game) po hry plné politického či rasového podtextu. Snaží se upozornit na problémy společnosti v zábavné formě.

Název může být chápán jako odvození z fráze od R. W. Emersona.

 

„Build a better mousetrap, and the world will beat a path to your door.”

 

Což může v dnešní interpretaci znamenat inovaci něčeho, co bude mít velký potenciál k přilákání konzumentů (ve hře vznik firmy a nalákání nových zaměstnanců) a postupně je začít ovládat a vlákat je do pasti. Hra navíc vyšla 1. května 2014, což je den práce, čímž hra ještě více upozorňuje na pracující zaměstnance.

 

Celá hra je tedy o fungování firmy a vývojáři staví hráče do pozice kapitalistického suveréna. V případě hry je to kočka, která je zodpovědná za chod a řízení firmy. Je potřeba vybudovat 3 vyvážené „vrstvy“ podniku. Jedná se o výzkumný a vývojový tým, výrobní linku a nezaměstnané. Na začátku má hráč k dispozici jednoho výzkumníka, jednoho pracujícího u linky a jednoho „dozorce“. Nejprve musí „rozběhnout“ chod firmy tím, že otevře zásobník sýra, aby dal zaměstnancům odměnu. Tu si „sní“ za vykonanou práci. Hráč si zvolí, co bude vyvíjet. Má k dispozici nový produkt, stroj na mechanizaci výroby či počítač na vedení výzkumu.

Do firmy přicházejí stále nový uchazeči o zaměstnání. Ty mohou být tahem hráčem přemístěny do výrobního či výzkumného sektoru. I stálí zaměstnanci mohou být přesunuti (a to i do oblasti nezaměstnaných, takže je hráč v podstatě vyhodí). Dále mohou být upravovány příjmy zaměstnanců. Myšky mechanici mohou dostávat méně sýra, než myšky výzkumníci či naopak. Pracovníci tedy dostávají pravidelný přísun sýra, aby měli radost a mohli vykonávat svou práci, ale časem rostou jejich nároky a chtějí více a více sýra. Pokud jsou hráčem ignorování, tak ztmavnou a začnou stávkovat.

Proto je potřeba vyvíjet stále nové, lepší a dražší výrobky, aby z něj měl hráč zisky, které se rozdělí mezi příslušné zaměstnance. Dále má hráč možnost uchýlit se k automatizaci výroby, zejména aby nezbankrotoval.  Postupně jsou pracující u výrobní linky nahrazeni mechanizovanými stroji a výzkumníci jsou vyměněni za automatizované počítače. V tomto okamžiku se stanou nezaměstnanými. V této oblasti jen stojí a nervózně čekají, kdy dostanou práci. Po čase začnou být agresivní a „dozorce“ je pošle do vězení, aby se zklidnili. Takto fungující firma má velkou šanci na zbohatnutí, protože stroje nepotřebují tolik odměn jako pracující lidé a hráč, kt. řídí podnik tak posbírá veškerou odměnu. Takto rozehraná hra pak pravděpodobně skončí vzpourou. Pokud propukne vzpoura, tak se objeví myšky, které byly ve vězení, chytnou se za ruce a začnou vesele poskakovat. Naopak figurka kočky vykořisťovatele (hráče) bude vzteky mávat rukama. Pokud je hráč k zaměstnancům až příliš benevolentní, tak zbankrotuje. V případě vyváženosti všech tří rovin společnosti se může dožít i důchodu. Záleží tedy na hráči, jaká si stanoví pravidla a jak povede firmu.

Hra je politicky zaměřená a ukazuje možné varianty fungování firem. Víceméně zastává roli kritika, kdy zpočátku bylo všechno myšleno dobře, ale později se z tvůrce (kočky) stane vykořisťovatel a zaměstnanci jsou „chyceni do pasti“. Hra je podaná velmi zjednodušeně. Ve skutečnosti by byl každý chod podniku ovlivněn dalšími faktory a výsledkem by nebyly jen tři jednoznačné situace.

Co se týče grafické stránky, tak každá „vrstva“ firmy je barevně a hierarchicky zvýrazněna. Výzkumný tým je zbarven zeleně a sedí za počítači v horní třetině obrazovky. Uprostřed se nachází červení dělníci, kteří montují krabice. Úplně dole je modré pole, kde stojí „dozorce“ a k němu postupně přicházejí nezaměstnaní, aby se dostali do „pořadníku“ o ucházení práce.  Vlevo nahoře navíc rychle běží ručička hodin, což vytváří dojem spěchu a nutnosti něco neustále kontrolovat.  I zvuk je prostý. Hráč slyší pouze mechanické úkony strojů či mechaniků, „smlsnutí“ odměn či rány holí do stropu protestujících nezaměstnaných. Přesně na tyto oblasti je zaměřeno i celkové hraní. Aby se co nejvíce pracovalo (za předpokladu velkých zisků) a mít co nejmíň nezaměstnaných. Vyhovět všem je ale obtížný úkol.

Kromě narativní složky je tedy i vzhledový koncept velmi jednoduchý a hráč nemá příliš možností volby. Může tahem přemisťovat myšky (zaměstnance), určit, co se bude vyrábět a rozdělit přísun odměn. Veškerou další práci vykonávají postavičky a hráč už jen čeká, jak se situace bude vyvíjet.

Hra nese sama o sobě spíše metaforický význam a zaměstnává hráče duševně než fyzicky. Je jakousi strategií, která vyžaduje logické myšlení a morálku. Hráč je vůdce, který bude buď hodný a vytvoří si systém práce, kde všechny odmění nebo bude zlý a pracující vymění za stroje, které nepotřebují tolik „péče“ jako lidé. Je to hra, která má jen černobílé vidění chodu firmy. Buď hráč „vyhraje“ odchodem do důchodu nebo „prohraje“ bankrotem či vzpourou.

Petra Galušková, 427586