The end je online vzdělávací hra, kterou vyrobil tým Preloaded pro britský Channel 4. Její téma je prosté: informovat hráče prostřednictvím hry o jeho vlastním názoru na smrt, život a posmrtný život.
Herní fikcí je posmrtná „hra o život“. Hráč prochází třemi světy, které souvisejí s tématy lidské existence. Fyzický svět lidského těla, svět vzpomínek v lidské mysli a spirituální svět. Ve hře na něj čeká 19 úrovní, ve kterých je mu položeno 19 otázek, po kterých svádí karetní souboj o 19 artefaktů a 19 karetních bonusů. Podle odpovědí na otázky se hráč profiluje na statistickém grafu jenž je pro zjednodušení doplněn o slavné historické osobnosti podobného názoru.
Analýza herních mechanik
Z technologického pohledu je pro hráče motivujícím prvkem jednak dosažené skóre, které může porovnávat s ostatními. Hra je rovněž vázána na sociální síť Facebook, která nabízí možnost hrát přímo se svými přáteli. Jelikož se jedná o flashovou online hru, je snadno dostupná a hratelná na většině zařízení schopných prohlížení internetu.
Prvků ludické motivace je ve hře několik. Krátká herní doba a celková svižnost každé úrovně, střídání herních prostředí, stejně tak i herních žánrů (z plošinovky do karetní hry) podporuje hráčovu angažovanost a potlačuje frustraci z neměnného herního prostředí. Hráč je také neustále odměňován. V každém kole jeden artefakt (příběhový prvek) a jeden karetní bonus. Dále pak bonusy za sesbírané předměty nebo rychlost postupu. Protože se hra odehrává již po smrti hráče, není omezen počtem životů. Je-li hráč ve hře zničen, objeví se pouze na předchozím respawn-pointu (místě zhmotnění). V některých obtížných částech také hra sama napoví hráči, co má udělat pro další postup.
Z hlediska mimetické motivace se sice hra odehrává ve fiktivním světě, obsahuje ale sadu rozpoznatelných mechanik, které jsou stejné během celé hry. Nebezpečné prvky hry jsou tvarem podobné reálným tvarům (střepy, trny), dále se vychází z fyzikálních zákonů (smrtelný pád z výšky, zavalení těžkým kamenem). K netradičně použitým fyzikálním zákonům pak patří světlo a zejména stín, který může být hráčem zhmotněn a použit k postupu hrou.
Zobrazení hráče je prostřednictvím avatara, malé postavy, kterou si hráč vytváří z množství nabízených variant. Rovněž si hráč volí jméno postavy.
Vazba na herní fikci
Přestože hra obsahuje velké množství herních mechanik, jen málo z nich je vázáno na herní fikci.
Hra nemá výrazný příběh, který by motivoval hráče k postupu. Motivací pro mě byly hlavně bonusy v karetní části hry, dějový konec hry přišel tak trochu ze setrvačnosti.
Následné dělení do statistických kategorií a další informace o herních artefaktech a osobnostech je spíše nabaleno na samotné jádro hry a nijak výrazně v příběhu nepůsobí.
Persvaze hry
I když témata smrti a posmrtného života nabízejí množství teorií, ke kterým se lze uchýlit, ve hře samotné se nijak neprojevují. Jelikož se hráč pohybuje v podsvětí, bojuje se strážci tří světů a na konci je vzkříšen zpět na začátek, je to vyobrazení, ve kterém je možné nalézt připodobnění ve většině světových náboženství nebo filozofických směrů. Ve hře je tak patrná snaha o nestrannost autorů. Je to spíše forma výzkumu nebo snaha o hledání vlastního názoru na život a smrt. Hra také vybízí k empatii s ostatními názory. Navíc část hry s otázkami je pouhou statistikou, není nijak hodnocena nebo odměněna.
The end je i přes absenci chytlavého příběhu zábavný, hratelný mix herních žánrů, který nabídne v příjemném grafickém kabátku několik příjemně strávených hodin. Hráč vstřebá několik informací o životě a smrti a navíc si na toto téma zformuje vlastní názor.
No comments:
Post a Comment