The Terrible Whiteness of Apalachian Nights přibližuje život ženy z na první pohled ideální rodiny - manželství fungující již 20 let, milující manžel, dvě děti. Navzdory ideálnosti tohoto stavu je život této ženy natolik stereotypní, že přerůstá do stavů úzkosti, paranoiy, úplné pasivity a totální izolovanosti od ostatních členů rodiny.
Herní mechaniky zobrazují koloběh života v rodinném domě - děti chodí do školy, manžel do práce, jen stereotypem ztrápená manželka, opakující větu “there´s nothing to do but sleep”, zůstává doma a celé dny prospí. Tyto mechaniky jsou velice abstraktní a reálný svět zjednodušují do konceptu prostředí tvořeného jen z písmen latinské abecedy a symbolů “#”. Hlavní postava tedy vypadá jako písmeno K (zbytek si musíme domyslet, možná podobnost s postavou Josefa K. u Kafky) a pohybuje se ve 2D prostředí, které zpodobňuje půdorys onoho rodinného domu při pohledu shora, jež má pevně dané herní hranice zdmi, neboli křížky. Touto velice abstraktní mimesí si hra drží od hráče odstup, na druhou stranu poskytuje opravdu neomezený prostor pro subjektivní vizuální interpretaci.
Hra s námi interaguje a dává nám vodítka prostřednictvím krátkých vět v dolním rohu herního interface, kde vidíme myšlenky hlavní postavy. Vidíme věty jako "I should have a nap", na což vyhovíme tak, že dojdeme k fiktivní posteli a zmáčknutím mezerníku posouváme dějovou linii dál. Věty typu "I should play with Jack" jsou zde kvůli zdůraznění pocitu zbytečnosti cokoliv dělat, neboť když dojdeme k postavě Jacka, protagonistka to okomentuje "He´s watching TV", a opět se vrátí ke své pasivitě.
Ve hře prožíváme 4 dny tímto způsobem, jen v noci se ostatním členům rodiny zdají noční můry a žena K musí zasáhnout, protože nemůže spát. Poté, co je uklidní, se opět dostavuje pocit paranoiy a strachu. To vše je zpodobněno změnou barvy obrazu, rozostřením, nervy deroucími zvuky a naříkáním ženy K, že má strach. Čtvrtou noc prožívá noční můru žena sama - zobrazuje se nám dětská čmáranice lidské hlavy, jež má místo očí symboly svastiky a červená, dokořán otevřená ústa. Tento výjev umožňuje opravdu různorodou interpretaci, kdy se recipienti hádají a předhání o správné vyložení. Ve skutečnosti však půjde jen o náhodnou splácaninu či vtip - kterému autor nasazuje korunu, když se objeví obnažený mužský penis, který tato ústa musí uspokojit.
Těžko říct, jaký je vztah autor - dílo v tomto případě. Může se jednak o kritiku mainstreamového prostředí a společnosti, jež nám překládá obrazy “všechno bude v pořádku” a učí nás životu v iluzích, přičemž realita je drtivě odlišná a má fatální dopad na určité jedince. Druhá možná interpretace je taková, že autorův záměr je velice prostý - zachytit atmosféru těžkého psychického stavu a naservírovat ho hráčům prostřednictvím herního artefaktu jako originální a psychedelický herní zážitek.
Herní mechaniky zobrazují koloběh života v rodinném domě - děti chodí do školy, manžel do práce, jen stereotypem ztrápená manželka, opakující větu “there´s nothing to do but sleep”, zůstává doma a celé dny prospí. Tyto mechaniky jsou velice abstraktní a reálný svět zjednodušují do konceptu prostředí tvořeného jen z písmen latinské abecedy a symbolů “#”. Hlavní postava tedy vypadá jako písmeno K (zbytek si musíme domyslet, možná podobnost s postavou Josefa K. u Kafky) a pohybuje se ve 2D prostředí, které zpodobňuje půdorys onoho rodinného domu při pohledu shora, jež má pevně dané herní hranice zdmi, neboli křížky. Touto velice abstraktní mimesí si hra drží od hráče odstup, na druhou stranu poskytuje opravdu neomezený prostor pro subjektivní vizuální interpretaci.
Hra s námi interaguje a dává nám vodítka prostřednictvím krátkých vět v dolním rohu herního interface, kde vidíme myšlenky hlavní postavy. Vidíme věty jako "I should have a nap", na což vyhovíme tak, že dojdeme k fiktivní posteli a zmáčknutím mezerníku posouváme dějovou linii dál. Věty typu "I should play with Jack" jsou zde kvůli zdůraznění pocitu zbytečnosti cokoliv dělat, neboť když dojdeme k postavě Jacka, protagonistka to okomentuje "He´s watching TV", a opět se vrátí ke své pasivitě.
Ve hře prožíváme 4 dny tímto způsobem, jen v noci se ostatním členům rodiny zdají noční můry a žena K musí zasáhnout, protože nemůže spát. Poté, co je uklidní, se opět dostavuje pocit paranoiy a strachu. To vše je zpodobněno změnou barvy obrazu, rozostřením, nervy deroucími zvuky a naříkáním ženy K, že má strach. Čtvrtou noc prožívá noční můru žena sama - zobrazuje se nám dětská čmáranice lidské hlavy, jež má místo očí symboly svastiky a červená, dokořán otevřená ústa. Tento výjev umožňuje opravdu různorodou interpretaci, kdy se recipienti hádají a předhání o správné vyložení. Ve skutečnosti však půjde jen o náhodnou splácaninu či vtip - kterému autor nasazuje korunu, když se objeví obnažený mužský penis, který tato ústa musí uspokojit.
Těžko říct, jaký je vztah autor - dílo v tomto případě. Může se jednak o kritiku mainstreamového prostředí a společnosti, jež nám překládá obrazy “všechno bude v pořádku” a učí nás životu v iluzích, přičemž realita je drtivě odlišná a má fatální dopad na určité jedince. Druhá možná interpretace je taková, že autorův záměr je velice prostý - zachytit atmosféru těžkého psychického stavu a naservírovat ho hráčům prostřednictvím herního artefaktu jako originální a psychedelický herní zážitek.
No comments:
Post a Comment