The End je flashová persvazivní plošinovka, která je hratelná zcela zdarma v internetových prohlížečích. Hra je příkladem toho, jak lze s velmi omezeným množstvím herních mechanismů a nikterak bohatým obsahem zapůsobit na hráče a podnítit ho k myšlenkové aktivitě.
Každý hráč si na začátku nadefinuje vzhled a jméno svého avatara, kterého pak uvrhne do fikčního světa. V tom se hráč octne na ulici a nemá jinou možnost než jít neustále doprava, kde se střetne s padajícím meteoritem (v tomto kontextu by šlo uvažovat nad myšlenkou nevyhnutelnosti osudu) a je přesunut do prostoru, který působí dojmem jakéhosi očistce. V tomto prostoru se pak nachází po celý zbytek hry. Prostor je rozdělen na svět těla, svět mysli a svět duše. Jednotlivé světy se od sebe do velké míry vizuálně odlišují a jsou motivicky zakotveny. Každý svět zahrnuje šest levelů, které mají klasickou kompozici známou z plošinovek. Hráč skáče po plošinách, leze po žebřících a řeší drobné logické úkoly. Jediným inovativním herním mechanismem je schopnost manipulace se stíny, kterou je hráč obdařen – dokáže je zhmotnit a překonávat tak některé překážky.
V každém levelu jde o dvě věci – nalézt klíč a na konci zodpovědět filosofickou otázku. Otázky jsou různého typu podle jednoho ze tří světů, ve kterém se nacházejí (např. svět těla – Chcete žít věčně?, svět mysli – Existuje něco, pro co stojí za to zemřít?, svět duše – Myslíte si, že zvířata rozumí smrti?). V závislosti na tom, jakou odpověď hráč zvolí, se upraví jeho herní profil, na kterém se může na základě odpovědí dozvědět něco o sobě, zjistit, které významné historické osobnosti se svým myšlením podobá, případně může porovnat své odpovědi se zbytkem světa. Hra je propojená se sociální sítí Facebook, takže může hráč své „výsledky“ porovnávat také se svými přáteli. Jakmile hráč otázku zodpoví, musí porazit strážce jednoho ze tří světů v jednoduché karetní hře (která velmi připomíná zábavný doplněk několika dílů série Final Fantasy) a získá tak předmět, který má s otázkou určitou spojitost. Texty a informace, kterými jsou předměty doplněny, působí dostatečně nestranně a dovolují tak hráči udělat si k danému problému vlastní pohled na věc.
Poté co hráč zodpoví všechny otázky a získá tak plné povědomí o sobě samém, jeho avatar se objeví zpět na ulici, spadne na něj meteor a definitivně tak zemře. O všem, co se tedy doposud ve hře odehrávalo, můžeme uvažovat jako o jakési tečce za lidským životem, ve které se obrazně řečeno zjeví člověku jeho výsledné životní „skóre“ – zde ve formě konečné reflexe lidského myšlení.
Hra si patrně klade za cíl přinutit hráče k zamyšlení nad některými zásadními otázkami o životě a smrti, uvědomit si některé životní hodnoty, případně i rozšířit vědomosti (hra je plná odkazů k encyklopedickým informacím). Celková vizuální stylizace působí komiksovým a tak trošku „cool“ dojmem, což by mohlo implikovat, že cílovou skupinou jsou především teenageři. Hra je ale velice přístupná i příležitostným hráčům – herní mechaniky nejsou nikterak složité, stejně jako celkové provedení hry, které působí skromně. Dle mého názoru hra svůj účel plní a nabízí hráčům okénko do jejich vlastní duše prostřednictvím nenáročné a zábavné formy.
No comments:
Post a Comment