Hra lidských rozměrů
Hra The Migrant Trail byla vytvořena vysokoškolským profesorem a dokumentaristou Marcem Williamsem ve spolupráci s herními vývojáři z newyorkské společnosti Gigantic Mechanic a byla vydána na začátku roku 2014. Samotná hra je spinoffem dokumentu The Undocumented, který Williams natočil již předešlý rok. A stejně jako tento dokument, tak i hra se svým obsahem zaměřuje na problém ilegálního přecházení hranic mezi Mexikem a Spojenými státy americkými a vysokou úmrtností v této oblasti. Tato problematika je lidem přibližována skrze konkrétní životní příběhy migrantů či příbuzných migrantů, kteří během své cesty napříč Sonoranskou pouští zahynuli. Díky svému tematickému zaměření byla hra v roce 2014 nominována v kategorii Most Significant Impact v rámci festivalu Games for Change.
Hra The Migrant Trail se snaží hráči předat, co nejdůvěryhodnější zkušenost při přecházení mexických hranic a umožňuje toto prožít ze dvou úhlů pohledu. V prvním případě se jedná o simulaci cesty samotného migranta (či celé skupiny) od mexických hranic až k místu za hranicemi, kde má být celá skupina vyzvednuta. Tuto verzi průchodu hrou můžeme rozdělit na dvě části. Obecně můžeme nazvat první část jako prostor, kde hráč vytváří, přednastavuje volby akce, kterých následně využívá v části druhé.
Celá skupina čítá 12 členů, kde každý člen, v některých případech se jedná i o dvojici, je spjat s konkrétním osobním životním příběhem. Tyto příběhy na prologové obrazovce dokresluje pomalý kytarový podklad vycházející z tradičních mexických rytmů. Migranti ve hře tak nejsou zobrazeni jako anonymní avataři, ale jako skuteční lidé, které k překračování hranic vede nepříznivé životní podmínky, což ještě více umocňuje i integrování reálných záběrů z již zmíněného dokumentu The Undocumented.
Hlavním cílem hráče je převést všech 12 členů skupiny Sonoranskou pouští, což je mu umožněno skrze ovládání postupně každého jedince (popřípadě dvojice), celkově tak hráč musí projít až 9 různých scénářů (6 jedinců a 3 dvojice). Jednotlivé průchody se navzájem od sebe liší jemnými rozdíly, které jsou zakotveny v samotné charakteristice jednotlivých členů, které hráč v daném scénáři ovládá. V praxi to znamená, že předem dané různé vlastnosti jednotlivých členů různým způsobem ovlivňují jeho rychlost či panely odkazující ke stavu jedince – např. v dobré kondici, ale s občasnými problémy s koleny.
Na začátku si hráč vybírá ze zásob, které bude během své cesty napříč pouští potřebovat k naplňování základních životních potřeb. Samotný výběr je omezen dostupnými penězi a povolenou zátěží, která při jejím překročení, ovlivňuje rychlost. Stav ovládaného člena je graficky znázorněn ve 4 panelech zobrazující úroveň hydratace, energie, fyzického stavu a odhodlání, které je nutné v průběhu cesty udržovat v ideálním stavu, neboť nízká úroveň jakékoliv část zapříčiňuje zpomalení skupiny. Jelikož překážkou pro hráče není jen samotný zdravotní stav členů skupiny, ale zároveň i stráž, která náhodně projíždí pouští a hledá a zatýká ilegální migranty, je právě rychlost postupu pouští klíčovým elementem celé hry.
Samotná cesta napříč příhraniční pouští je doprovázena reálnými zvuky větrného dunění, které je přerušováno pouze zvukovými upozorněními na náhodně generované akce, které mohou ovlivňovat i úroveň zdravotního stavu. Hráč se tak může setkat s náhodnými turisty či humanitárními pracovníky, kteří vám doplní zásobu vody, můžete si odpočinout pod přilehlým stromem a nabrat tak energii na cestu či naopak si můžete zvrtnout kotník nebo vás uštkne škorpión, což zapříčiní zhoršení fyzického stavu. Vaši vůli mohou pozitivně ovlivnit vzpomínky na rodinu, za snížení vašeho odhodlání pak může náhodný nález ostatků uhynulých migrantů.
V průběhu cesty je hráč nucen dělat důležitá rozhodnutí. V případě zranění nějakého člena skupiny se hráč musí rozhodnout, zda mu sám pomůže a přenechá mu potřebné věci ze svých zásob, které by zlepšily jeho zdravotní stav, bude ignorovat jeho zranění, či zanechá oslabeného člena v poušti. Hráč se tak ocitá zčásti před morálním rozhodnutím, které ovlivní osud celé skupiny. Při ignorování zranění se výrazně sníží rychlost postupu celé skupiny a zároveň se zvýší spotřeba zásob i riziko dopadení stráží. Vytváří se tak vyhrocená situace – skupina versus jedinec.
Druhá verze průchodu hrou umožňuje hráči vzít na sebe podobu příhraniční stráže, jež má dle instrukcí ve hře za úkol zadržet migranty ilegálně překračující hranice, poskytovat první pomoc zraněným a zároveň hledat těla zahynulých migrantů. Cílem strážce je v rámci své pěti hodinové pracovní směny, která odpovídá pěti minutám reálného času, zadržet a poskytnout první pomoc, co nejvíce migrantům. Projížděním pouští a nacházením jednotlivých stop v podobě pohozených kusů oblečení, lahví či různých odpadků ze spotřebovaného jídla, postupujete stopu po stopě blíže k možnému nalezení zraněného migranta či jeho ostatků, díky kterým lze následně identifikovat možného ztraceného migranta. Stráž může rovněž nacházet zraněné migranty či ostatky již mrtvých i díky hlášení, které dostává z centrály a dále je jen na hráči, jestli se ke vzdálenému místu vydá, čímž ztratí cenný čas, nebo jej bude ignorovat a pokračovat v prohledávání ve své lokalitě.
Autor hry Marco Williams tvrdí, že se snažil vytvořit co nejbližší a zároveň nezaujatý pohled na problematiku úmrtnosti migrantů v pohraniční oblasti mezi Mexikem a Arizonou. Pokusil se o zlidštění povahy aktérů na obou stranách konfliktu. Poskytuje skrze hru pohled na věc z více úhlů. Tento záměr můžeme asi nejvíce pozorovat ve verzi, kdy hrajeme za příhraničí stráž. Ne vše je jen černobílé, není to spor mezi těmi dobrými a těmi zlými. Nejsme zde totiž v pozici, kdy jen naháníme ilegální migranty a zatýkáme je, ale je zde zahrnuta i druhá stránka věci, kde se stráž snaží pomoci zraněným, dehydrovaným či jinak zraněným běžencům, kteří přechod přes poušť nezvládli. Zároveň je v určitých situacích strážci umožněno nechat běžence, po poskytnutí první pomoci, jít a pomoc jim tak dostat se za hranice.
Lucie Ondráková
učo 383874
No comments:
Post a Comment