To Build a Better Mousetrap

To Buid a Better Mousetrap je metaforická manažerská hra z dílny Molleindustria. Tato skupina herních vývojářů vznikla roku 2003 a již vyprodukovala řadu onlinovek reagujících především na populární kulturu, průmysl a právě chod firmy, např. obchodní simulace známých podniků, ironické rozjímání nad pracovním životem v podobě videoher nebo až nevhodné hry se sexuální tématikou. Molleindustria spojuje jednoduchou, ale vtipnou grafiku se satirou na životní stereotypy a samy říkají, že vyvinuli lék na idiotství mainstreamové zábavy v podobě krátkých online her zdarma.

Samotná hra To Buid a Better Mousetrap měla premiéru v prosinci roku 2013 v mediálním uměleckém centru FACT v Liverpoolu v diskuzi spojení videoher a kapitalismu. Autoři se ve hře snaží o vizualizaci informací a záměrně využívají spíše ikonické prvky, proto zde nalezneme minimum jakéhokoliv textu či naprosto postrádá jakýkoliv tutoriál. Bez předešlého návodu se tedy hráč musí prokousat několika nezdařenými pokusy, aby pochopil jak správně postupovat. Hra začíná přetažením postavičky myši do díry, což názorně reprezentuje samotný název hry – past na myši. Tím se nám otevírá celé hrací pole rozdělené do třech úrovních – vývojový tým, výrobní linka a nezaměstnaní.

Analýza podle charakteristik jednotlivých postav:

„kočičí majitel firmy“ – myš z úvodní obrazovky si nasadí masku kočky – dle mého názoru ironická ikona tradičního souboje na kočku a myš, zároveň mě však napadá myšlenka, proč by prostě myši nemohly pracovat pro jiné myši a autoři museli oné vůdčí myšce přece jen nasadit masku kočky? Tento „kočičí majitel firmy“ po celou dobu hry stojí na nejvyšší pozici a v dobře padnoucím obleku s rukama za zády pozoruje chod firmy. Za přítomnosti nervózního pohupování střeží kapitál firmy v podobě velkého válce, určuje výši odměn zaměstnancům nebo rozhoduje o výrobě nebo se rozčiluje, když se vyskytne problém.

„kočka bodyguard“ – další vedoucí postava opět s hlavou kočky je umístěná naopak úplně dole ve firmě a střeží pořádek. Postavička je taktéž velmi zdařile ikonicky navrhnutá: velká ramena tentokrát evidentně bez kvádra, v širokém postoji s obuškem v ruce doslova třepající se na devianty. Její jedinou schopností je umístit stávkující nebo rozzuřené myši do tzv. trucovny, kde mohou opět vychladnout.

„myší dělníci“ – myši přicházející do firmy žádat o práci, mohou být dosazeny do dvou pozic: vyšší vývojové patro nebo výrobní linka oboje s omezeným počtem míst. V nejvyšším patře myšky sedí za počítačem a inovují, v prostřední linii stojí u výrobního pásu a ručně vyrábí produkt, jenž má podobu malých bedýnek, za které se navyšuje kapitál. S probíhající inovací bedýnky mění barvu, ale především narůstá jejich „prodejní cena“. Zaměstnanci jsou za svoji práci odměňováni pojídáním žlutých kuliček – koloběh firmy: velký žlutý válec (kapitál) jehož objem se navyšuje (výroba a prodej produktu), ale zároveň z něj ubývá množství kuliček krmící myši (plat zaměstnancům) a majitel se snaží, aby byl válec co nejplnější. Jako i v reálném životě chtějí myšky dostávat stále více, což mohou bojkotovat stávkou nebo záměrným narušením provozu: v prvním patře vysíláním černého viru, který zdržuje vývoj, v dalším pak ničením bedýnek, takže za ně není přičten výdělek. Za špatné chování mohou být myši poslány do trucovny, nahrazeny jiným žadatelem o práci nebo zcela nahrazeny automatizovanou výrobní linkou, kterou paradoxně sami pomáhají vyvíjet. Nesmíme opomenout ani poslední třetí patro, kam přicházení nové nezaměstnané myši, které když nejsou obsazeny, se začínají bouřit, bouchat do vyšších pater čímž mohou způsobit rozpad firmy.

Hra má celkem tři možné konce: prvním je zmíněný rozpad společnosti (rozbourání pater) v důsledku nátlaku nezaměstnaných. Dalším je krach zapříčiněný úplným vyčerpáním kapitálu (válec je prázdný), jelikož myši požadovali více odměn, než byli schopné výrobou vydělat – narážka na nutnou automatizaci výroby. A poslední jediný pozitivní konec, kdy provoz probíhá bez problému a je výdělečný (válec je zcela naplněn), hra končí a kočičí majitel může odejít do důchodu. Hráč vyhrál, nutno říct že pohled na postavičku sotva se držící o holi jak odchází do důchodu, nedodává (tedy aspoň mě ne) ten správný pocit uspokojení při vítezství.

Hlavním příběhem hry je sledovat provoz a poklidný chod celé společnosti, aby se mohl hráč posouvat dál a dosáhl svého cíle. Hra je nenáročnou simulací provozu firmy v reálném životě, autoři však podobně jako u svých jiných her zdůrazňují především negativní prvky, jako jsou nezaměstnanost, dělnická výroba u pásu, stávky nebo i chamtivého majitele. Zpracování je jednoduché avšak velmi zdařilé: hudba není žádná, pouze nenáročné zvuky vydávající stroje, myši nebo rány holí. Prosté vektorové obrazce v mnoha pestrých barvách dominují grafickému zpracování, které je pro tvůrce z Molleindustria charakteristické.

Dle mého názoru je hra velmi povedenou satirou na manažerství a průmysl jako takový. Záměr autorů redukovat text na minimum bych hodnotila jako největší plus této hry, protože o to víc dal vyniknout vizuální stránce a symbolů přítomných v každém detailu – kočka v obleku rozkazující myším, myši protestující ta kousek žvance do huby, další kočka provokativně hrající si s obuškem a spoustu dalších zábavných drobností dodávajících této hře na genialitě.

VK_383602