Thursday, December 8, 2011

The End

Hra The End (v překladu „konec“) je zvláštním hybridem plošinovky, deskové hry a jakéhosi filozofického objevování sebe sama. Celou hru prostupuje jediné, mnohdy docela kontroverzní téma – smrt, konec lidského bytí.
Na začátku si hráč vytvoří svého avatara, na výběr má většinou z ponurých či dokonce až obludných možností vzhledu a oblečení (nenajdete tu prakticky ani jednu „veselou“ barvu). Poté je vržen do neúprosného 2D světa s celkem povedenou grafikou, kde se svou postavičkou hráč postupně projde tři světy – Body, Mind a Spirit World, přičemž každý z nich sestává ze šesti různě obtížných úrovní. V nich pak máte za úkol, kromě sbírání hvězdiček, dostat se pomocí pohybu a skákání (což se děje pomocí šipek a mezerníku), používání „light power“ (tedy síly světla) ukrývající se pod klávesou ‚E‘, a řešením rozličných hádanek (které jsou mnohdy velmi obtížné a vyžadují pořádnou dávku přemýšlení) na konec levelu, kde pomocí klíče nalezeného při zdolávání překážek je třeba zodpovědět filozofickou otázku týkající se smrti (odpověď však nemá na další průběh hry prakticky žádný vliv). Poté předstoupíte před strážce jednoho ze tří světů, který se s vámi v deskové hře utká o předmět související se zodpovězenou otázkou a citací nacházející se u klíče. Cílem této „hry ve hře“ je obsadit co nejvíce polí svými „kameny“. Hráč má k dispozici 7 šestiúhelníkových kamenů, z nichž každý je rozdělen na tři části, které jsou očíslovány hodnotami od 1 do 10. Tyto kameny pak umisťuje do hracího pole, přičemž pokud se dotýkají soupeřova kamene, vyhrává ten, jehož kámen má v místě dotyku větší hodnotu a přivlastní si tak kámen protihráče, který se zbarví jemu příslušející barvou. Hráč navíc získává s dokončenými úrovněmi různé bonusy, které může ve hře použít a naklonit si tak dění ve svůj prospěch (lze si však vybrat jen některé z vylepšení). Dá se tak například změnit hodnota celého kamene či části nebo si přivlastnit protivníkův kámen. Pokud se staneme vítězi této hry, získáme již zmíněný předmět (tzv. „death object“) a můžeme si přečíst povídání k nim příslušející (většinou rozšiřující zodpovězenou otázku, přímo ji vysvětlující nebo text určený k dalšímu zamyšlení nad daným problémem)
Zodpovězením otázky na konci každého levelu se zároveň myšlenkově přiblížíme nějakému známému mysliteli, spisovateli či jiné významné osobnosti (např. Albert Einstein, George Orwell či Sigmund Freud). Pomocí sociálních sítí pak může hráč své výsledky sdílet se svými přáteli.
Hra v sobě spojuje prvky zábavní a edukativní, mnohdy až filozofické. Kromě pobavení se tak hráč dozvídá o otázkách a problémech trápících lidstvo po celé generace, přičemž je sám nucen zaujmout určité stanovisko a zároveň tak poznat sám sebe. Navíc je skrze citáty ve hře seznamován i s výroky slavných osobností a upevňuje si tak svůj všeobecný přehled.
Hra The End si nehraje na smrt, ani ji neodmítá – jednoduše nám ji předkládá ve své (mnohdy až komické) jednoduchosti a nutí nás uvědomovat si konečnost všeho živého. Pokud má nějaká hra nutit k zamyšlení  a zároveň hráče na dostatečnou dobu upoutat (pobavit), je hra The End velmi dobrým příkladem, jak toho dosáhnout.

Jana Jedličková, 370613

No comments:

Post a Comment