Město robotů

Zenitcentrum (1989). Město robotů. (8 bitové platformy).

plakát hry Město robotů

V roce 1989 vznikla v Československu multiplatformní textová sci-fi adventura Město robotů, kterou vydalo Zenitcentrum jako celostátní soutěž. Prvních 500 úspěšných řešitelů mohlo získat mikropočítač Didaktit Gama, stavebnici jednojehličkové tiskárny BT 100, univerzální interface MIREK, stavebnici elektronické počítačové myši, předplacené kurzy na mikropočítač, číslicovou techniku, příručky či manuály pro jednotlivé mikropočítače anebo barevný plakát od malíře Karla Saudka, který namaloval a graficky zpracoval plakát, obal a leták ke hře.

obal textové hry

Aby všichni hráči začali hrát ve stejný čas, hra byla zaheslována a heslo mělo být zveřejněno 21. září 1989 v tisku, rádiu a na televizní stanici České televize. Bohužel, bezpečnostní opatření nebyla dostačující
a někteří hráči ji nabourali a získali přístupový údaj před oficiálním zahájením soutěže. Heslo „konvalinka“ se rychle rozšířilo mezi hráče,
a proto se musela změnit pravidla soutěže. V reportáži České televize oznámil tvůrce Vít Libovický a ředitel pobočky Zenitcentra v Berouně Oldřich Střítecký změny dispozic soutěže a přístupové heslo „konvalinka“. Hráčům, kteří dokončili hru, se zobrazil kód na obrazovce, který museli zaslat organizátorům soutěže. Výherci byli poté losováni.

záznam z reportáže České televize
(zdroj: Česká televize)

Město robotů ve své době učinilo mnoho úspěšných kroků k zviditelnění a úspěšnosti. Byla vůbec první celostátní soutěží v Československu, což hře napomohlo na propagaci a marketingu. Uvádí se, že Zenitcentrum připravilo hru v rámci 40. výročí Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, ale jak mi sám tvůrce hry Vít Libovický potvrdil, byla to pouze zástěrka, aby měli možnost prezentovat hru v novinách, rádiích
a v televizi. Díky reklamě ve třech různých médií, hlavně krátké reportáži v České televize, která byla v té době hlavní zdrojem informací, můžeme hře Město robotů přisuzovat zásluhy rozšíření podvědomí o existenci
her u široké veřejnosti v Československu. Hra byla úspěšná i svým provedením. Vít Libovický sice vycházel již z vydané zahraniční hry, ale za pomocí přátel rozšířil a dokončil příběh. Posléze sám naprogramoval celou hru. Proto dle mého názoru se textová hra Město robotů řadí
k digitálním hrám, které podpořily vývoj her v České republice.

reklama v novinách

Shrnutí příběhu

Hráč hraje za astronauta Karla, který cestuje v kosmické lodi nazývané Progress. Loď havaruje na planetě s názvem Centauri III, kde nalezne město plné robotů, se kterými musí bojovat. Cílem hry je vyhnout se všem nástrahám, nalézt novou raketu, připravit ji ke startu a vrátit se zpět na Zem.

Ovládání hry

Pomocí předdefinovaných povelů, které hráč zadával, mohl ovlivňovat Karlovo rozhodování a jeho úkony. Všechna slova, která mohl hráč použít při zadávání povelů a nejen jich, byla sepsána v manuálu hry. Ovšem pouze hráč musel přijít na to, jaká správná slova použít pro posun ve hře. Dokonce v některých částech hry je skrytý časový limit, ve kterém se musel hráč hbitě rozhodnout, jaký úkon provede. Pokud čas vypršel, zemřel, a hra začala znovu (avšak pokud jste neopomněli ukládat si hru jako já, bylo možné vrátit se v daných pasážích). Hra byla také ztížená, pokud jste učinili špatná rozhodnutí. Většinou nebylo možné nápravy, a proto se musel hráč vrátit na poslední uložené místo či opět začít hrát Město robotů od začátku.

Bude pokračování?

Tvůrci hry měli v plánu vytvořit pokračování na stejné bázi jako první díl, tedy v rámci soutěže, ale bohužel tomu tak nebylo. Vznikl pouze leták informující o hře Město robotů 2 ještě dříve, než se vůbec začalo na hře pracovat.

Platformy: PMD85, IQ-151, Ondra, Sharp MZ 800 a ZX-Spectrum

Žánr: adventura

Hlavní designér: Vít Libovický

Rok vydání: 1989

Země výroby: Československo


Zpracovala: Zdeňka Kohlová, učo 442695