Saturday, April 17, 2010

Windfall

Dlouho jsem přemýšlela, jakou z her si mám vybrat a říkala jsem si, že na hře o větrných elektrárnách, které jsou přece tak ekologické, nespekulativní a mírumilovné (oproti jiným nabízeným hrám), nemůže být nic špatného. Tudíž jsem se vydala vyzkoušet nejlehčí obtížnost a zjistit, jak takové stavění větrných elektráren probíhá. Jaké bylo ale moje překvapení, když mi pod elektrickým vedením začali poskakovat malí greenpeasáčci a nadávat, jak jim kazím ráz krajiny a životní prostředí. Ta země má pro ně přece nějakou cenu a kdo by chtěl obrovskou větrnou turbínu za svojí zahrádkou nebo před dveřmi školy, že? J

Střední obtížnost jsem také zvládla, ale celou dobu mi přes rameno koukal přítel a když jsem se naštvala, že ti lidi vůbec neví, co chtějí a ať si třeba svítí doma svíčkama, ujal se mi ukázat zač je toho loket a zkusil nejtěžší obtížnost. V polovině ale začal naříkat, že: „Šmarja, já mám jenom 20 000kWh a všichni mě nesnášejí!“

Pokud tato hra měla věrně simulovat nynější situaci v ekologickém elektrárenství, tak bych asi nejspíš nechtěla vést nějakou energetickou společnost, protože bych se musela nutně zbláznit. Jak všem vyhovět a zároveň si je nepopudit? Jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

Hra jako taková ovšem docela věrně simuluje (dle novinových článků a celkové situace na světě) problémy dnešní energetiky. Svět je přeplácaný všemi druhy elektráren vypouštějícími tuny zplodin ročně a lidé jsou kvůli tomu více než nespokojeni (ony také parcely ve hře, které byly umístěné blízko tepelné elektrárny pro lidičky neměly nějakou extrémní hodnotu… určitě by raději uvítali moje větrné turbíny). Vědci stále vymýšlejí nová energetická řešení – od vodních elektráren až právě po ty větrné. A co by lidé a ekologičtí aktivisté viděli raději? Čmoudící komíny a svoje dusící se děti? A nebo věže tyčící se k nebi a po směru větru otáčející se obří lopatky? Zkuste ale třeba v Jeseníkách postavit na kopec za vesnici řadu těchto „dobráckých obrů“. Viz třeba situace u Ostružné – lidé mají turbíny takřka za domem a ačkoliv se tvrdí, že jsou naprosto nehlučné (a ony jsou, stála jsem pod nimi a téměř nic krom větru jsem neslyšela), tak si na ně stěžují a stěžují. Ono nepotrvá dlouho a ti malí greenpeasáčci vykouknou a začnou skandovat a nadávat tak, jako ve hře. Ale co jim potom máme nabídnout? Jedině nějakou politickou kompenzaci ve formě částí tržby z prodané energie. A politický lobbing.

E. Vinklerová (360682)

No comments:

Post a Comment