Hot Date
Hra Hot Date simuluje tzv. „speed dating“. Ovšem partnery
k seznámení reprezentují růžoví a značně antropomorfní mopslové. Ti se se
zazvoněním zvonku střídají jeden za druhým v rozmezí 3 minut. Hra na jedné
straně jakoby vytváří prostředí skutečného rande (svíčky, stůl i hudba).
Na druhé straně však zužuje časový limit na seznámení se na velmi omezenou
chvíli, a nutí nás tak jednat velmi rychle. Pro každého z rychle střídajících
se partnerů máme připravenu podobnou (ne však stejnou) sérii otázek, na které
se můžeme ptát. Také schéma rozhovoru zůstává stále též: představení se,
otevírací obecná otázka, série konkrétních otázek a rozloučení. Bez ohledu na
mopsla, který sedí na protější straně stolu, záměrem hry Hot Date může být popsat nelichotivý způsob povrchního
seznamování se, speed dating zahnaný do extrému, kdy je třeba dodržet jasně
daný postup (jako u pásové výroby). Je to spíše soutěž než rande z romantického
filmu. Je třeba rychlá pozornost, intuice i štěstí, a když to nevyjde (a že to
z počátku několikrát nevyjde), začíná se stále znovu a znovu (dokud hra po
několika pokusech, dalo by se říct, neskončí titulky). Na rozdíl od ideálního
rande, se zde ani nijak nevážeme na partnery, jsou to jen jednotlivé „pokusy“,
často i rutina. Ani partnery příliš nerozlišujeme, jednak každý mopsl vypadá
stejně, jednak nám vždy zůstává základní kostra otázek pro každého z nich (odchylky
v možných otázkách jsou spíše náhodou než ohledem na specifika partnera).
Hra však není jen simulací špatného rande či degradací tradičního
seznamování se. Taková hra by mohla být zajímavá po obsahové stránce, ale ze
stejného důvodu by nebyla příliš zábavná. Důležitou roli v tomto případě
hraje právě postava mopsla, jako partnera. Mopslové jsou převážnou dobu spíše
negativní, znudění a hrubí. Často se polovinou těla opírají o stůl a s otevřenými
ústy obracejí oči v sloup nebo se dívají stranou (viz obr. 2). Zalíbit se je obtížné a
spočívá vesměs v lichotkách (což opět nevytváří zrovna kladnou ilustraci toho,
jak se v takových situacích navazují vztahy). Hra tímto jednak bezpochyby
získává na vtipnosti a jednak vytváří určitý nadhled. Hráč pravděpodobně nebude
frustrovaný neúspěchy, protože každé selhání je zároveň vtipné a mopsla zkrátka
nelze brát vážně, ať se k chová jakkoli hrubě. Udělat hru vtipnou je zřejmým
záměrem autora. Tomu napomáhá také výběr otázek a odpovědí. Mezi otázkami nalezneme velmi obyčné, ale dosti nezvyklé (např. Už jsi někdy zaběhl/a půlku maratonu?). Vzhledem rychle
opakujícím se diskusním partnerům a jejích nevstřícným odpovědím dostane zřejmě
po několika (neúspěšných) pokusech hráč chuť být také drzí. Místo lichotek
mopsla shazovat, a oplácet tak jeho lhostejný postoj stejnou mincí.
Hot Date však poněkud ztrácí ve variabilitě dialogů. Na
jedné straně je zde mnoho komplexních, zajímavých a vtipných odpovědí, které na
nás mopsl z nenadání vychrlí. Na straně druhé jsou zde často opakující se
fráze. Může nás tak z ničeho nic překvapit dlouhá a originální odpověď,
ale jindy dostane na týž typ otázky pětkrát tutéž zpravidla kratší reakci. Opakují se zvláště reakce na otevírací otázky a rozloučení (neboť ty jsou stále též a je jich jen několik). Tento
jev však není ihned patrný a při krátkém seznámení se s touto hrou si jej
možná ani nevšimneme. Pokud však chceme odhalit vše, co nám hra může nabídnout,
musíme se často prokousávat týmiž otázkami a odpověďmi. Je zde další
ambivalence. Jednotliví mopslové, zdá se, mají vlastní charakter (příp. některý
ze série charakterů), který je patrný zvláště při jejich příchodu, představení
se a reakci na otevírací otázku. Tento charakter se však často začne rozplývat po pár
otázkách, neboť některé z jeho odpovědi se zdají být inkonzistentní. Můžeme být
například velmi hrubí na znuděného a cynického mopsla, ale další otázkou se shodou
okolností strefíme do tématu, který mopsla „odlepí“ od stolu a (jak jen mu to
stavba těla dovolí) postaví na přední (viz obr. 1). Nebo naopak milý a rozverný mopsl, nám
při odchodu řekne, že nás už nikdy nechce vidět, jen pro pár nešťastně
zvolených otázek. Hot Date však zjevně nemá být realistickou simulací, a i když
by herní mechanismy v tomto ohledu mohly nabýt několik zlepšení, hra svůj
účel stále naplňuje velmi dobře.
Hot Date představuje špatný speed dating zpracovaný zábavným
a vtipným způsobem.
No comments:
Post a Comment