Saturday, April 4, 2009

Pět minut života

Passage, hra komprimující lidský život do několika málo okamžiků. Lidský život je zde vyobrazen jako jakýsi labyrint, ve kterém člověk kličkuje mezi zábranami, aby se dostal k vytoužené odměně. Ovládá se jednoduše šipkami. Hráč začíná jako mladý člověk na levé straně herní plochy a před sebou vidí celé herní pole, ale nejde rozeznat jednotlivé detaily, jelikož je velice rozmazené, stejně jako budoucnost v realném životě. Na začátku si hráč vybere, jestli chce hrát s jednou, nebo se dvěma postavami, a to jednoduše tak, že se na začátku přiblíží k druhé postavě, nebo ji obejde. Tato postava prezentuje životního partnera.

Jak hráč postupuje v tomto labyrintu, pomalu stárne a postava se pomalu přesunuje k pravé části obrazovky. S títo souvisí i změna vizáže postaviček. Mění se jejich oblečení, vlasy šednou a pomalu řídnou. Jakmile se postavička dostane zcela napravo, umírá a hra končí. Také se zde objevují truhly, jež mohou, ale také nemusí obsahovat odměnu, v podobě bodů, které se přičítají na konto v závislosti na tom, jak moc se postava v labyrintu hýbe a na kolik plných truhel narazila. Zajímavé je, že některé truhly se dají dosáhnout, jen když se hraje jen s jednou postavou namísto páru. Většina těchto truhel je totiž v obležení překážek.

Tato hra v jednoduchosti vystihuje život jako pouť labyrintem a honbou za truhlami, jež se mohou interpretovat jako životní cíle či úspěchy a překážky existují jak ve hře, tak v životě. A nakonec ani nezáleží, jaké má hráč skore, jelikož smrt je vždy stejná a nevyhnutelná. Zde na sto procent platí, že v jednoduchosti je síla.

2 comments:

  1. Pěkné, díky! Co si myslíte, že hra říká o partnerském vztahu? Jak si vysvětlit, že některé truhly můžete otevřít jen sami, bez partnera?

    ReplyDelete
  2. Partnersky vztah sebou prinasi tezkosti, ale co v dnesni dobe neprinasi... To, ze nektere truhly muzeme otevrit jen osamoceni, je podle me parelelou na zavazky ve vztahu, jez nejde jen tak opustit... je to svym zpusobem jakasi obet

    tuto praci vytvoril Adam Bartoš, učo: 261354

    ReplyDelete