The Sims

The Sims je komerčně veleúspěšná hra, simulující obyčejný život. Zaměřuje se na nejzákladnější aspekty žití obyčejného člověka - vydělávání peněz, budování rodiny a především navazování mezilidských vztahů. Hráč si v první řadě vybere, nebo vytvoří vlastní simíky (herní postavy), zvolí jejich vzhled, jména a v dost omezené míře i jejich aspirace. Poté koupí pozemek a dle výše předem daného finančního obnosu postaví simíkům domov. Již zde podle mého názoru dochází k patrnému porušení konceptu (reálného života), jelikož je v podstatě nemožné obstarat simíkům vhodnou domácnost bez využití režimu pauzy, jenž zabrání tomu, aby během stavby simíci netrpěli nedůstojnými podmínkami. V reálném životě takovou možnost samozřejmě nemáme.
Jakmile jsme však s budováním hotovi, můžeme začít "žít". The Sims je hra, která téměř postrádá příběh. Posloupnost našich aktivit ani naše volby nejsou narativně předdefinovány , vše závisí čistě na našem výběru. Náš simík je schopen se najíst, či si zajít na záchod, když potřebuje, ale v různých situacích je třeba zadat mu povinnosti. Každá dospělá postava musí jezdit do práce, aby si zajistila přísun peněz, každé dítě jezdí ve všední dny do školy. Kytky musí být zalévány, nepořádek uklizen - základní fyzikální zákony jsou zachovány. Hra tak docela dobře zobrazuje každodenní aktivity, které je třeba vykonávat, aby byl život úspěšný.
Přesto mě hraní po jisté době vždy omrzí. Jelikož tato hra simuluje právě ty aktivity, které se mi po delším čase zdají být stereotypní i v reálném životě, zapadám tak do stereotypu i při dlouhodobějším hraní The Sims. Postrádám v této simulaci jakýsi vyšší cíl, který by mým simíkům dal větší smysl života. Je ale otázka, zda je smyslem hry právě sdělení toho, že takovýto způsob života vede k monotónnosti, či je toto stereotypní vyústění hry výsledkem spíše nedokonalosti simulace. Ve zkratce, když se omezím opravdu na nejběžnější aktivity lidského života, zachovává hra The Sims takový život věrně - koncept je zachován.