Ve hře, která je parodií na McDonald, se hráč stává jakýmsi manažerem výše zmiňované společnosti mající za úkol zajistit stabilitu a prosperitu společnosti. Po přečtení prohlášení autorů v úvodu hry a v sekci “why this game“, kde si navzájem protiřečí jsem poněkud zmaten. Z počátečních řádů mi nebylo zcela jasné, zda je cílem hry ukázat na drastické praktiky velkých zlých korporací typu McDonald nebo jejich chovaní obhájit ze slovy, že jde o daň za náš západní životní styl.
Herní princip je docela jednoduchý. Hra se odehrává ve čtyřech lokalitách, mezi kterými hráč může libovolně přepínat.
První z nich je oblast jihoamerického města, kde můžeme pást krávy a pěstovat potravu pro ně. Za účelem většího počtu stád nám hra dovolí kácet pralesy kvůli většímu prostoru, pěstovat geneticky modifikovanou potravu a podplatit starostu městečka. Starosta nám pak dá políčka tamních lidí. Ti pak trpí hladem, aby se zápaďáci nemuseli vzdát svých hamburgerů. Také je nutno sledovat používané území, aby nedošlo k úplnému vyčerpání půdy.
Druhou lokalitou je velkochov dobytka. Krávy z pastvin jsou po roce nahnáni do velké továrny na maso, kde jsou vykrmeny na požadovanou váhu a následně zpracovány. Zde máme možnost ušetřit na krmivu přidáním růstových hormonů a průmyslového odpadu( Ani si nechci představit, co je tím myšleno). Výsledné maso lze dochutit zbytkovými produkty nebohých kraviček. Čas od času se stane, že nás místní předák začne horečně upozorňovat na problémy. Třeba, že nejsou krávy, nebo se objeví onemocnění. Postižený dobytek je pak nutno utratit. Dříve než kravku spálí plamenomet, ozve se roztomilé zabučení.
Třetí částí hry je provozovna, kde končí cesta většiny poražených krav. Na tomto místě má hráč prostor pro najímání, odměňování, trestání a následné propouštěni zaměstnanců. Zaměstnanci po čase začínají být nespokojení, mračí se a plivou lidem do jídla. Zde se také točí velké zisky, když davy nenasytných zákazníků čekají na svoji porci.
Poslední místo, kam nás hra zavede je vedoucí oddělení. Zde sídlí hráčovi ziskuchtiví akcionáři. Pokud neplníme jejich představy o rozpočtu, dají nám to náležitě najevo. Účel světí prostředky a pravda není podstatná. Hlavně když se prodává. To je heslo marketingového oddělení společnosti. Parta kreativních umělců vymýšlí nejrůznější reklamy o tom, jak hranolky a hamburgery svědčí tělu a děti po nich dobře rostou. Samozřejmě každá akce vyvolá reakci. Občas se ozvou různé aktivistické nebo skupiny, kterým se nelíbí naše jednání, nebo nám úřad udělí pokutu. Ovšem firma se může vysmívat, protože má k dispozici tým právníků a účetních, kteří se starají o upláceni různých funkcionářů. Podplacená hygiena zaručí, že jídlo smíchané z masokostní moučkou a hormony nikomu nevadí. Podplacený odborník na výživu nebude protestovat proti našim reklamám a tak dále.
Hra mi přišla docela zábavná, i když po deseti minutách se stává značně stereotypní. Nevím, má-li hra nějaký konec. Nedohrál sem ji. Po chvíli hraní je zřetelně vidět oč autorům šlo, i když ti říkají, že hra slouží pro zábavu a není založena na skutečnosti, že je výtvorem jejich představivosti. Pokud to říkají, aby předešli případným žalobám, hru diskreditují neschopností si stát za svým názorem. Ale jak staré drbny u nás na vesnici říkají, není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Proto je třeba se nad hrou důkladně zamyslet a říct si, zda nám takové praktiky stoji za par přesmažených hranolek. Ovšem s ubývajícími deštnými pralesy a přibývajícími členy asociace obézních lidí, je celkem jasné jakou si hovězíchtiví lidé vybrali cestu.
Učo: 342188
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
díky za detailní komentář!
ReplyDelete