Prince of Persia: The Sands of Time - Drew Davidson

Analýza hry Prince of Persia: The Sands of Time (Ubisoft, 2003) od Drew Davidsona vyšla v publikaci Well Played 2.0 v roce 2010. Před začátkem analytycké části čtenáře seznamuje se schématem, které přímo aplikuje na hru. Celý zážitek ze hry rozděluje na 3 fáze: zpočátku angažovanost (involvement), kdy je hráč uváděn do hry, poté imerze, ve které je hráč zabraný hraním a herním světem a poslední fází je investice, během které se hráč cítí potřebu hru dohrát (více do hloubky se diagramem nezabývá a odkazuje na svou dřívější práci).



Poté Davidson popisuje průběh celé hry a to jak narativ, tak herní obsah a popisuje a oceňuje místa, kde se "střetávají" (např. puzzle, jehož vyřešením aktivujete obranné mechanismy, jež budete mít za překážku po celý zbytek hry). V některých místech odkazuje na zmíněné schéma (např. zmiňuje, že z fáze angažovanosti do fáze imerze se hráč dostává přibližně po 10-20 minutách poté, co byl v úvodní výukové pasáži seznámen se základním ovládáním). Popisuje také dvě náročné bitvy, které dle jeho názoru narušují jinak dobře provedenou plynulou křivku učení (smooth learning curve dle Crawforda, 1984), přičemž u druhé těžší bitvy si myslel, že je před koncem hry a tak se nacházel ve fázi investice a snažil se boj překonat, i když pro něj byl frustrující.

Dle mého názoru se autor na hru nedívá úplně neutrálně (sám přiznává, že je fanoušek série) např. se s ním nemohu shodnout v tom, že je ve hře dáván velký důraz na příběh a k tomu se mi zdá plytký a předvídatelný (až na dva momenty). Také mi připadne, že se autor v práci hodně zabýval popisem a jak v závěru sám píše, bylo by zajímavé, kdyby se více zaměřil na interpretaci hry podle zmíněného schématu a tak potvrdil, či vyvrátil, zda skutečně platí pro Prince of Persia: The Sands of Time.


Jakub Walla, 383153