Bully - Kirk Battle

Práce se nachází v publikaci Well Played 1.0: Video Games, Value and Meaning. Autor se věnuje hře Bully od společnosti Rockstar, která byla vydána roku 2006. Jeho analýza spočívá především ve výkladu fikce a narativu. Těmto aspektům hry věnuje větší prostor než herním mechanikám.

Nejprve se věnuje prostředí, do kterého je hra zasazena, a tomu, jak herní prostředí působí na hlavní postavu a jak hlavní postava naopak působí na prostředí. Vzhledem k tomu, že je hra zasazena do internátní školy a jejího okolí, věnuje se zpočátku autor problematice vyobrazení tohoto prostředí (které je mu údajně dobře známé, neboť sám na internátní škole studoval). Kratší část textu věnuje tomu, jak toto prostředí vyobrazují herní mechaniky (možnost jezdit pouze na kole, zatímco ostatní se okolo projíždějí v autech; měřítka popularity apod.). Autor se nesnaží vyložit nakolik se herní prostředí a herní mechaniky podobají empirické skutečnosti s internátní školou, ale spíše vyhledává motivy, které odkazují ke stereotypním situacím a pojetí školského prostředí.

Výraznou část textu věnuje autor hlavní postavě – Jimmy Hopkinsovi. Jeho postavení ve hře samotné je svérazné, a jistě si tedy bližší hlubší pohled na jeho roli zaslouží. Autor rozebírá Jimmyho motivaci, jeho schopnost ovlivňovat své okolí a zároveň způsob, jakým se on sám okolí podřizuje. Vztahy Jimmyho s ostatními spolužáky jsou podstatným rysem hry, což je dle mého názoru jeden z důvodů, proč jim autor textu věnuje takovou pozornost.

Z mého pohledu největší část práce věnuje autor samotnému narativu, během kterého se hlavní hrdina dostává do styku s jednotlivými „frakcemi“, které na škole působí. Autor textu trefně upozorňuje na to, jak hra pracuje se stereotypizací a klišoidním pojetím jednotlivých skupin. Zároveň zkoumá to, jak pojetí skupin implicitně vyobrazuje jejich mentalitu. Například hovoří o misi, ve které Jimmy Hopkins dobývá pevnost, ve které se následně musí utkat s vůdcem nerdů. Význam této mise autor shledává v tom, jak se nerdové vnitřně uzavírají a distancují od okolí. Autor také nachází zajímavou paralelu mezi cestou hlavního hrdiny a cestou Odyssea, což jistě implikuje autorovo zaměření na fikci této hry.

Autorova práce je zajímavě pojatou analýzou fikčního světa hry. Neopomíná herní mechaniky, ale fikce je pro něj přednější. Místy se mi zdá, že se autor příliš drží pouhé deskripce herního narativu, ale celkovou analýzu to nenarušuje. Autor ve své práci úspěšně odhalil velkou narativní hodnotu hry, která je širšímu publiku známa především svou nálepkou kontroverznosti.