Fallout 3 - Alex Games

Kritická analýza eseje

Alex Games se ve svoji eseji zaobírá světem Falloutu 3, přičemž důraz klade na analýzu a popis rozličných možností řešení situací v rámci světa této hry, dle jeho slov inovujících herních mechanismů a posléze také podrobně analyzuje jeden z příběhových úkolů, jenž jej zaujal především jakýmsi filosofickým přesahem.

Již z několika úvodních odstavců je patrné, že autor eseje je zapřísáhlým fanouškem a obdivovatelem hry Fallout 3. Poměrně výrazně nekriticky obdivuje takřka všechny vlastnosti hry a možnosti řešení jednotlivých situací v rámci hry, přičemž nedbá na mnohdy nekonzistentní (především z pohledu logiky) situace vyvstávající právě z designu jednotlivých herních úkolů/questu.

Autor je unesen především z implementace systému karmy do herního světa, nicméně opomíná zmínit prostý fakt, a sice že tento systém je - v kontrastu s tím, jak je autorem prezentován - značně povrchní a z globálního pohledu zahrnujícího veškeré mechanismy hry a herního světa také místy extrémně alibistický. Tím mám především na mysli naprosto černobílé rozdělení všech činů, jež může hráč vykonat. Systém karmy tu zahrnuje kladné a záporné body, které hráč získává v průběhu hry.

Nicméně ve více než několika případech je rozhodnutí o udělení kladné či záporné hodnoty extrémně diskutabilní. O poměrně neideálních vlastnostech jednoho z questů, zahrnujícího pátrání po mladém muži, se autor opět opomíjí zmínit, přestože se této části hry velice rozsáhlé věnuje. Jak velice bystře konstatuje, s mladým mužem, z něhož se vyklube vraždící kanibal, je na základě přijetí logiky "Capital Wasteland" možné i sympatizovat, neboť se svým způsobem stal pouze obětí svého okolí a vlivů, jež na něj působily. Poměrně zvláštní však je možné ukončení questu, kdy komunita, jejíž byl mladík součástí před svým hrůzným činem, přijme tohoto člověka zpět, i přes fakt, že zavraždil a snědl svoje rodiče.

O morální hodnotě této volby či snad pouhé logické povaze věci se nezmiňuje byť jen náznakem. Pakliže se o několik odstavců výše nechává unášet genialitou jakéhosi řádu sestávajícího z několika zákonů "novodobých upírů", a o kousek níže nedostatečně analyzuje vyústění celého questu, nelze práci autora chápat jinak než jako adorizování dané hry a jejích prvků.

Tuto esej lze doporučit pouze hráčům, kteří si již fallout 3 prošli skrz naskrz a dokáží si stanovit svoje vlastní standardy pro většinu herních mechanik hry. Vzhledem k absolutní nekritičnosti celého textu však může článek navodit v nekompletně informovaném čtenáři mnohé mylně představy, tudíž jej nelze označit za vhodný pro nezainteresovaného čtenáře.


David Kugler, 333304