Windfall

Po delším uvažování jsem si zvolila psát o persvazivní hře Windfall, zabývající se problematikou výstavby větrných elektráren a tím, jak je veřejnost vnímá. Hlavním úkolem hráče je během tří let postavit tolik větrných mlýnů a větrníčků (pracovní názvy :), aby jimi bylo do sítě přiváděno předem dané množství elektrické energie, které máme od prvopočátku určeno jednou ze tří úrovní obtížnosti. Zároveň musíme za drobný poplatek prozkoumat jednotlivá políčka země, abychom našli co nejlepší umístění pro výstavbu. Každé políčko charakterizují čtyři údaje, přičemž já osobně jsem se rozhodovala zejména na základě údajů o větrnosti. U hry je také důležité dbát na dobré vztahy s veřejností, s čímž souvisí druhý údaj: cena pozemku. Čím vyšší je cena, tím kontroverznější je výstavba elektrárny. A je to právě ona veřejnost, se kterou bývá problém. Mrňaví lidičkové se úzkostlivě brání jakýmkoli výrazným zásahům do jejich kresleného životního prostředí a pobouřeně a vytrvale poskakují pod vámi postavenými mlýny nebo kabely, přičemž si zjevně neuvědomují záslužnost vašeho jednání. Čím větší mlýn, více mlýnů na jednom místě, nebo v blízkosti obydlí, tím více energicky hupsajících nespokojených panáčků a tím větší „politická cena“. Až postupem času stráveného experimentováním jsme s přítelem přišli na to, že co se první a druhé úrovně týče, malých větrníčků si můžete postavit, kolik chcete, a lidičkové jsou v klidu, zatímco u velkých mlýnů pohoršeně hulákají už po čtyřech, které se jim zdají umístěny příliš blízko u sebe. Člověk se musí lehce pozastavit nad logikou takového jednání, vzhledem k tomu, že v případě použití taktiky malých větrníčků, už mezi nimi nemohou případně ani chodit.
Hra chce pravděpodobně poukázat na nezáviděníhodné postavení energetických společností, které se snaží odlehčit životnímu prostředí pomocí hledání alternativních zdrojů energie, a přesto narážejí na odmítavý postoj veřejnosti, které se výstavba bezprostředně týká, a dle mého názoru je v tomto směru mírně úspěšná. Nejspíš hlavně u těch, kteří nad tímto tématem nikdy nepřemýšleli, by mohla vést k zamyšlení, ale pro jedince, kteří se v této oblasti orientují, nebo již mají utvořený názor, k přehodnocení stanoviska nejspíš nepovede. Za sebe musím říci, že sama jsem se u nás s daným problémem jako takovým nesetkala, na Ostravsku řešíme, co se prostředí týče, témata trochu jiného druhu. Naproti tomu, znám rodinu, která má jednu takovou větrnou elektrárnu kousek za vesnicí a lhala bych, kdybych s jistotou tvrdila, že k ní mají nějaké výhrady. Hra samotná mě celkem bavila, byla rychlá a jednoduchá a jako oddech naprostá pohoda, ale vzhledem k tomu, že jsem si většinu možných kombinací stavění už vyzkoušela, nemám proč se k ní vracet.

učo 361615