Exkurze do fascinujícího světa japonského výzkumu oceánu se zvláštním zřetelem na kytovce

Hráčskou personifikací je velká rybářská loď vybavená výbušnými velrybářskými harpunami. Loď pluje stále vpřed. Úkol spočívá ve vyhýbání se ledovým krám, nasměrování lodi za ocasy kytovců, jejich usmrcení sprškou výbušných harpun a sbírání kusů masa. Menší kusy nemají takovou výdrž jako obří majestátní plejtváci, vytěží se z nich však poměrně málo masa. Když je loď plná, přiblíží se výzkumné plavidlo, která převezme všechno nalovené maso. Proběhne výzkum, jehož výsledkem je nesčetné množství hamburgerů, žrádla pro kočky, kosmetických výrobků - a pak také jeden papír s výsledky výzkumu, které však nejsou uspokojivé. Tvrdí, že počet kytovců v dané oblasti se snižuje a je třeba ulovit další, aby výzkumníci přišli na to proč. Nejlepší bude lovit těhotné samice, nebo ohrožené druhy… Ovšem ani pečlivý výzkum nepomáhá a velryby se dále vytrácejí. Do toho na loď pravidelně dorážejí fanatici na rychlých člunech a ponorkách. Nenávidí vědu a pokrok. Výbušným harpunám jsou ochotni bránit i vlastním tělem, své životy staví nad velryby. Neuvěřitelné.

Kritiku něčeho lze nejúderněji vyjádřit tak, že je divák filmu, či hráč hry přímo ztotožněn s tím, co je kritizováno. V této hře je hráč ztotožněn s arogantním velrybářským průmyslem, který veřejnosti lže tím, že lov na velryby je regulovaný a převážně probíhá pro vědecké účely. Lež je představena ve svém vyšším stupni, kdy se na první pohled stává ospravedlnitelnou. Pokaždé, když jsou kusy masa odevzdány na „výzkum“, hra seriózně upozorní, že počet kytovců prudce klesá a že je třeba s tím něco dělat. Což znamená lovit dále, aby mohl proběhnout další „výzkum“.
V záměrně zvrácené logice, v níž je hráč zlem, jako zlo vystupují ochránci velryb. Lodí často záměrně překáží v cestě. Lze je sice zničit, ale za to je hráč penalizován. Je potřeba utratit peníze, aby se zklidnilo veřejné mínění. Ovšem tyto pokuty jsou záměrně absurdně nízké a pokud hráč nechce vysloveně lámat rekordy ve skóre, může dotírající čluny ničit, kdykoliv se objeví. Situaci občas zkomplikuje zpravodajská helikoptéra, která pokutu za „mylné“ usmrcení protestujících zvyšuje.Vždy se objeví jen velmi krátce. Zájem publika zpravodajství o velryby je pouze krátkodobý.

Hra se za cenu manipulativní neobjektivnosti snaží vyjádřit absurdnost nadměrného lovu velryb a nemožnost tento trend změnit. Její přesvědčivost ale naráží na to, že námětově podceňuje hráče v porozumění tohoto tématu. Nestálost zpravodajství, rybářské společnosti ukrývající se za výzkum, zastrašování protestujících občasným násilím, nic z toho zřejmě nebude pro hráče nové. Jedinou výjimkou je konec hry, v němž je hráči oznámeno, že všechny velryby vyhynuly z neznámého důvodu. Už nikdy neproběhne žádný výzkum a nebudou žádné „velryboburgery“, či kosmetické výrobky. Hra tedy varuje, že lovci velrybářské společnosti si neomaleným lovem samy zadělávají na krach.

Grafická stylizace pracuje s červenou barvou. Jakmile je jednou velryba zasažena, zanechává za sebou rudou šmouhu, a při smrti se rozpadne na obrovskou krvavou louži plnou masa. Hru není příjemné hrát také z toho důvodu, že velryby coby hlavní nepřátelé nejsou schopny bránit se.

Jan Jireš, 181833