Harpooned

Hra Harpooned dává hráči do rukou japonskou velrybářskou loď, označenou jako vědecká, a jasný cíl - pro "vědecké" účely pozabíjet co nejvíce velryb, nasbírat jejich maso a to poté vyložit na "výzkumné" plavidlo ke zpracování pro "vědecké" účely.
Rétorika hry je temně ironická, slovně označuje všechny hráčovy pozitivní akce jako "vědecké", což ovšem nekoresponduje s jejich vizuálním zpodobněním, kdy jsou hejna velryb rozmašírovávána na kusy masa explozivními harpunami, nebo kdy po vyložení nákladu masa se místo výzkumných prací objeví tabulky s počty hamburgerů a kosmetických výrobků, které byly z masa na "vědecké" účely vyrobeny. "Vědecké" snažení je navíc sebedestruktivní, neboť nakonec vede k vyhynutí velryb a hra se tak nedá zdárně dohrát, hráč je vybídnut k tomu, abyy hru ukončil tlačítkem Escape.
Apel je samozřejmě i na hráčovo svědomí či zdravý rozum. Sestřelení člunu aktivistů je možné, ovšem pod finanční pokutou, která se zvyšuje s přítomností hlídkující helikoptéry. Hráčův úspěch či neúspěch je pak poměřován financemi získanými za hamburgery a kosmetiku.
Přesvědčovací (persvazivní) mechanismy hry jsou velice jednoduché. Slovní ironie není nijak sofistikovaná, hráč je častován oznámeními typu "Vědci zjistili, že v tomto sektoru velryby vymírají. Musíme pozabíjet více velryb, abychom zjistili, proč se tak děje," a podobně, zákaz sestřelování člunů ochránců přírody je zdůvodňován skrze finanční ztrátu za pokutu, která ovšem není nijak vysoká a hra se dá bez problémů dohrát i s několika sestřelenými čluny, z kterých stejně jako z velryb vypadávají kusy masa.
Také interakce není na nijak zvlášť vysoké úrovni. Ovládání je primitivní, vyžaduje krom směrových šipek pouze dvě další tlačítka. Hráč nemá prakticky na výběr, musí pouze uhýbat ledovcům a lodím aktivistů, vybíjet velryby, sbírat jejich maso a hlídat si, aby pokuty za masakrování lidí nepřesáhly výdělek za výrobky z masa.
Hra je naštěstí dosti krátká, takže nezačne hráče nudit. Její prezentace procedur je ovšem značně zjednodušená a po hráči požaduje minimální interakci, čímž jej odděluje od procedurální reprezentace a stává se tak ve svém rétorickém snažení neúčinnou. Navíc je velice snadná a nenabízí žádnou motivaci pro opětové hraní s cílem dosáhnout lepšího (finančního) výsledku.
Zkrátka velice jednoduchým způsobem poukazuje na závažný společenský problém dnešní doby a sází nejspíš na to, že díky své brutalitě a cynickému pojetí donutí hráče o lovu velryb pro "vědecké" účely alespoň trochu přemýšlet.


Martin Müller, 333337