Po delším rozhodování jsem si vybral hru WindFall. Co může vadit na stavění těch majestátních větrných mlýnů? Zapnul jsem ji, rychle proběhl tutoriál a říkal jsem si, jak to bude easy. Zapnu nejlehčí obtížnost a vesele si stavím největší ze 3 velikostí turbín a připojuji si je vedením k transformátorům. Dokud mi nedojdou peníze ale to není problém protože každý měsíc dostanu peníze za prodanou elektřinu. Když něco pokazím je tu klasické tlačítko zbourat které turbínu nebo elektrickou síť recyklují a vrátí mi část peněz. Tu náhle zjistím, že se mi u turbín a drátů objevují křičící davy lidiček, o kterých nebylo v tutoriále ani slovo. Asi 20 sekund jsem myslel, že oslavují nově postavenou elektrárnu a vesele sem si stavěl dál. Až později jsem si všiml, že ukazatel popularity rapidně klesá a zvyšuje se poplatek, který těm ječícím lidem má zabránit, když už ne protestovat, tak aspoň zbourat moje turbíny. Tehdy přišlo na řadu tlačítko pro průzkum země a musel jsem zjistit kde vítr fouká nejvíc a lidem to nejmíň vadí. Samozřejmě nejvíc fouká u jejich domečků a nejmíň nejdál, aby to bylo složitější. Lehkou úroveň jsem měl za sebou a skočil rovnou do nejtěžší. Když jsem měl horko těžko polovinu z 50 000Kwh, hru jsem prohrál, protože jsem překročil stanovenou dobu 3 let (den je asi zhruba sekunda) a navíc mě všichni nesnášeli, ať jsem stavěl kdekoliv jakkoliv velké turbíny.
Persvazivní hra Windfall z dílny Persuasive Games se snaží přesvědčit o tom, že stavitelné větrných elektráren mají mnohem více starostí než si jen tak stavět velké bílé vrtule všude kolem. Přitom se snaží odlehčit našemu životnímu prostředí pomocí alternativních zdrojů energie, a přesto narážejí na odmítavý postoj veřejnosti, které se výstavba týká, a podle mého názoru je v tomto směru úspěšná. Sám znám lidi, kteří mají větrnou elektrárnu za vesnicí a nemají žádné výhrady. I já osobně bych ji u nás na kopci rád přivítal. Hra mě celkem bavila, byla docela rychlá, jednoduchá, hudba byla uklidňující a na oddech stačí.
Radomír Stáňa 350793
Tuesday, April 20, 2010
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment