Hot Date

Hot Date je velmi vtipná hra od autora Georga Batchelora pro Windows, Mac OS a Linux. Hned po krátkých titulkách se hráč ocitá na rychlém rande, kuriózní ovšem je, že naproti vám u stolu sedí mopslík.

Hlavní postava je jistě ten hlavní důvod, proč se Hot Date odlišuje od ostatních her v žánru date sims. Hned na začátku vás totiž přiměje pustit se do přemýšlení. Je váš partner opravdu pes nebo jde pouze o univerzální placeholder? Jestliže je to skutečně mopslík, co je potom hráč? Jedna z hlášek vašeho protějšku, která by se dala volně přeložit jako: „Seš fajn kocour, pse.“ naznačuje, že tento problém nemá cenu řešit a raději bychom se měli nechat vést na vlně humoru, kterým tato hra překypuje. Ať už jde o muže, ženu nebo něco úplně jiného, tak charakter, se kterým se budete bavit, je ve většině případů plný cynismu. Na hráči je, zda zaujme stejný postoj nebo se pokusí dovést rande ke zdárnému konci.

Na začátku svému protějšku sdělíte své jméno, dále pokračujete nějakou neutrální frází jako „Ahoj“ nebo „Rád tě poznávám“, načež můžete začít klást různé otázky. Komunikace pomocí navigace v dialogovém menu je tedy jedinou featurou hry a ovládání je velmi jednoduché, přestože při prvním spuštění může hráč chvíli tápat, než pochopí, co se po něm chce. Pomocí šipek nahoru a dolů lze zvolit začátek věty, zatímco šipkou vpravo se rozbalí další možnosti a vy můžete volbu specifikovat. Pro konečný výběr otázky čí volbu odpovědi slouží klávesa enter. Ve hře je celá řada témat, která se průběžně obměňují. Zajímavé je pak sledovat, jakou reakci vaše otázka vyvolala. Společník vám sdělí svůj názor, který je sice vybrán náhodně, v dalších scénách se však odpověď může začít opakovat. Zvláštně může ovšem vypadat, když některé téma zopakujete několikrát po sobě a pokaždé dostanete jinou reakci, což může být zcela v rozporu s odpovědí, kterou jste slyšeli již dříve. Přitom by nebylo složité, kdyby psík reagoval slovy „Na tohle už ses ptal“ nebo možnost zcela vyloučit. V některých případech pak můžete dát najevo, nakolik se svým partnerem souhlasíte vy sami a občas budete vyzváni, abyste ve zkratce uvedli vlastní odpověď. Nic vám samozřejmě nebrání napsat nějaký nesmysl a vašemu společníkovi to vůbec nepřijde divné, díky tomu však rande nepůsobí tak jednostranně.

Celé jedno setkání trvá tři minuty, na jejichž uplynutí vás upozorní zvonek. Dalo by se čekat, že právě to, nakolik se svým protějškem najdete společnou řeč, bude ovlivňovat, zda se s vámi bude ještě někdy chtít vidět, i zde však asi hraje roli náhoda. Nejednou se mi stalo, že jsem byl odmítnut navzdory kladným reakcím nebo jsem byl překvapen úspěchem, přestože to nevypadalo, že bychom během rozhovoru našli společnou řeč. Důležitou roli hraje nejspíš i to, na kolik věcí jste se stačili zeptat, než vám vypršel čas. I když jednou jsem dokonce uspěl, aniž bych během celého setkání vybral jediné téma, což vede k zamyšlení, zda se dá výsledek nějak ovlivnit nebo zda je dopředu rozhodnuto, jak vše skončí. Dobrý detail je, že mopslík dokáže vtipně poukázat na to, když se rozhodnete celé tři minuty mlčet, na druhou stranu, ani on se nějak aktivně nesnaží probudit konverzaci. Přitom by bylo hezké mít tu možnost reagovat na téma toho druhého, ať by to už bylo výběrem z přednastavených možností nebo vstupem z klávesnice.

Hra byla vytvořena v enginu Unity. Audiovizuální stránka zde hraje velmi důležitou roli. Hudba od Leviho Packa je pomalá a uklidňující, byť poněkud jednotvárná. Bubny trochu připomínají tikot hodin, což se do scény hodí. Jediným dalším zvukem je efekt psacího stroje, který doprovází postupně zobrazující se text. Jednoduché, ale líbivé prostředí, kde převládají tmavě zelená, hnědá a růžová, navozují trochu ponurou ale klidnou až intimní atmosféru. Za stolem sedící psík je hezky animovaný a zároveň i z jeho pohybů můžete usoudit, jaké reakce v něm vybrané téma vyvolalo. Vzadu na stěně lze vidět něco jako hodiny, což pomáhá určit, kolik času zbývá do konce rande. V případě neúspěchu není třeba zoufat, v jedné hře vystřídáte až sedm psíků s různými jmény. To platí i v případě, že váš partner souhlasí s dalším setkáním. Ve hře tak možná chybí nějaký závěr, ve výsledku totiž snad ani nezáleží na tom, jestli jste byli úspěšní čí nikoliv.

Podle mého názoru je hra naprosto skvělá. I při opakovaném hraní jsem byl stále schopen nalézt témata, která jsem ještě nepoužil a dostat odpovědi, které jsem ještě neslyšel. Přesto ale nejsem schopen s jistotou říct, zda a co se autor touto hrou snaží sdělit. Protože model postavy je ve všech scénách totožný, tak by mohlo jít o to, abychom nesoudili ostatní podle vzhledu. Dále by se dalo říci, že je potřeba více než tři minuty na to, abychom někoho poznali. Ve hře je totiž naprosto nemožné za tak krátkou dobu vyčerpat všechna témata, což platí stejně i v reálu. Anebo se autor snažil naznačit, ať máme rádi své mazlíčky, protože i zvířata mohou mít city. A možná je to něco úplně jiného. Ono když se koukáte do těch velkých černých očí, tak je opravdu těžké brát tuhle hru vážně.

422473, Roman Gluszny